Poškození podlahy a nosných stěn dřevostavby rodinného domu

2020
Ing. Jiří Vilášek

Zdánlivá maličkost v podobě odlepené dlaždice (obr. 1) na podlaze koupelny rodinného domu odstartovala kolotoč nepříjemných událostí s velkým psychickým i finančním dopadem pro všechny zúčastněné.

Obr. 1 – Porušení dlažby na podlaze koupelny

Píše se rok 2014 a investor přebírá "na klíč" postavenou novostavbu nepodsklepeného jednopodlažního dřevodomku, postavenou v konstrukčním systému 2 by 4. Pro připomenutí, 2 by 4 je systém, vytvořený z lehkých rámů z dřevěných hranolů opláštěných deskovým materiálem, pocházející ze Severní Ameriky. Pro zlepšení tepelně technických vlastností jsou obvodové stěny ze strany exteriéru doplněny o zateplovací systém. Obvyklé skladby některých nosných konstrukcí jsou popsány ve třech následujících tabulkách.

Tab. 1 – Skladba obvodové stěny v systému 2 by 4

Schéma skladby	Popis skladby (vrstvy uvedeny od exteriéru)
	vnější kontaktní zateplovací systém
	deskový materiál – nejčastěji dřevoštěpková deska OSB
	nosné dřevěné sloupky, prostor mezi sloupky je vyplněn tepelnou izolací z minerálních vláken
	parozábrana z fólie lehkého typu
	nevětraná vzduchová vrstva / dvousměrný dřevěný rošt z latí
	pohledová vrstva – obvykle sádrokartonová deska

Tab. 2 – Skladba vnitřní nosné stěny v systému 2 by 4

Schéma skladby	Popis skladby
	pohledová vrstva – obvykle sádrokartonová deska
	nosné dřevěné sloupky, prostor mezi sloupky je vyplněn tepelnou izolací z minerálních vláken
	pohledová vrstva – obvykle sádrokartonová deska

Skladba podlahy na terénu už nijak nevybočuje z běžně prováděných podlah. Základovou konstrukcí jsou klasické betonové základové pásy a vyztužená betonová podkladní deska.

Tab. 3 – Skladba podlahy na terénu s podlahovým vytápěním

Schéma skladby	Popis skladby (vrstvy uvedeny od interiéru)
	nášlapná vrstva dle investora, přípravné vrstvy
	betonová mazanina nebo potěr na bázi síranu vápenatého
	rozvody podlahového vytápění
	systémová tepelně izolační deska s výstupky pro vedení rozvodů podlahového vytápění nebo speciální reflexní fólie
	tuhá deska tepelné izolace
	povlaková hydroizolační vrstva, přípravné vrstvy
	nosná železobetonová deska

První odlepená dlaždice se objevila po cca třech letech od realizace. Na požadavek investora zhotovitel stavby dlažbu opravil – znovu přilepil a zaspároval. Ovšem hned další rok se odlepení dlažby opakovalo. To naznačovalo, že problém bude závažnější. Zhotovitel se rozhodl provést kontrolní sondu do skladby podlahy. Provedl ji v ploše, právě v místě odlepené dlažby. K velkému překvapení všech zde našli, mezi vrstvami tepelné izolace a hydroizolačního povlaku z asfaltového pásu, souvislou hladinu vody (obr. 2). Na spodní straně tepelně izolačních desek z expandovaného polystyrenu bylo nalezeno blíže nespecifikované biotické napadení (obr. 3).

Obr. 2 – Voda na vodorovné hydroizolaci	Obr. 3 – Biotické napadení na povrchu EPS

Se zjištěným výskytem vody souvisí jak uvolňování dlažby od podkladu – roznášecí a topné desky, tak i rozvoj biotického napadení.

Zhotovitel díla se k zjištěnému stavu postavil čelem, závadu chtěl odstranit. Nález investora polekal, neváhal a najal si odborného zástupce – autorizovaného inženýra pro pozemní stavby. Vyvstala totiž také otázka, jak na danou vlhkost reagují i hojně zastoupené dřevěné prvky v navazujících stěnových konstrukcích. Po krátkém dopisování mezi ním a zástupci realizační firmy si také ona najala erudovanějšího zástupce – znalce v oboru stavebnictví, se specializací pro vady a poruchy staveb. Celá akce tak nabrala na otáčkách především v právní rovině. To také proto, že byl investor nucen část domu vyklidit a na nějakou dobu se odstěhovat. Výsledkem složitých jednání byla domluva na odstranění všech závad a uhrazení veškerých výloh, například také za ubytování rodiny mimo domov, zhotovitelem domu.

Nejprve bylo nutné zjistit, kde se tam ta voda vůbec vzala. Zástupce investora šel po linii netěsné hydroizolace. To ale zhotovitel odmítal. Natavení asfaltových pásů přece prováděl sám! Množství vody nad hydroizolací také neodpovídalo hydrofyzikálnímu namáhání vzlínající vodou při prozíravém umístění hydroizolace ve výšce 150 mm nad okolní terén (obr. 4). Bylo domluveno podlahu a navazující konstrukce rozebírat tak daleko, až narazíme na nenapadenou část.

Demontáž vrstev podlahy je vždy náročná. Zde navíc komplikovanější, protože obsahovala rozvody teplovodního vytápění. Jako výhoda pro obnažení potrubí se ukázalo použití potěru na bázi síranu vápenatého. Ten totiž nebyl tak soudržný oproti betonu, lehkým poklepáním povolil (obr. 5). Nebylo tedy nutné použít mechanických zařízení typu bouracích kladiv apod., které by mohly narušit nenapadené části objektu.

Obr. 4 – Schéma soklu	Obr. 5 – Demontáž anhydritu od potrubí podlahového vytápění

Rozebírání dále pokračovalo na navazující obvodové stěny. Potvrdily se počáteční obavy, že dojde k zasažení nosných dřevěných prvků. Byly napadeny jak krycí OSB desky, tak také nosné sloupy provedené z masivního konstrukčního řeziva (KVH). Rozsah napadení stěn byl tím menší, čím více se průzkumníci vzdalovali od koupelny (obr. 6 a 7). Toto zjištění blíže určovalo místo zdroje nechtěné vody.

Obr. 6 – Spodní část stěny	Obr. 7 – Pohled na stěnu v koupelně
	Zhotovitel začal kontrolovat i rozvody vody v domě. To také proto, protože si vyžádal protokol o provedené tlakové zkoušce u subdodavatele. Dokument však nebyl k nalezení. Po rozkrytí stěn sprchového koutu byly na obnaženém připojovacím šroubení přívodu teplé a studené vody pro napojení baterie detekovány malé úkapy. Dále také větší rozsah biotického napadení dřevěných prvků okolních stěn prostoru sprchy signalizoval původ nechtěné vlhkosti (obr. 8). Zhotovitel vodoinstalace závadu uznal, veškeré náklady na rekonstrukci se hradily z jeho pojistky.
Obr. 8 – Pohled do sprchového koutu

Rozkrytí napadených částí konstrukcí domu ukázalo celkový rozsah zkázy. Byla napadena cca jedna čtvrtina domu. Konečně se tedy mohlo přistoupit k rekonstrukci. Je třeba zmínit, že firma postupovala velice zodpovědně. Výměna nosných dřevěných prvků proběhla na základě návrhu statika a také podrobného zjišťování jejich hmotnostních vlhkostí a napadení dřevokaznými škůdci. Dřevěné prvky byly odřezány vždy minimálně 200 mm nad napadenou částí (obr. 9). Ponechány byly pouze KVH hranoly, které splňovaly podmínku maximální hmotnostní vlhkosti do 15%. Dále byla doplněna tepelná izolace (obr. 10) a pomocí systémových pásek napojena parozábrana z fólie lehkého typu (obr. 11).

Obr. 9 – Výměna a zesílení nosných dřevěných prvků
Obr. 10 – Doplnění tepelné izolace obvodových stěn	Obr. 11 – Příprava pro napojení parozábrany

Problémové se ukázalo napojování hydroizolace spodní stavby na demontovaná potrubí kanalizace. Nebyl tam dostatek místa pro dokonalé opracování povlakové hydroizolace (obr. 12 a 13). Firma to řešila hydroizolační stěrkou. V případě hydrofyzikálního namáhání objektu vzlínající vodou a aktuálních podmínek pro opracování je toto řešení akceptovatelné.

Obr. 12 – Místo po demontované vaně	Obr. 13 – Prostup odpadního potrubí z vany hydroizolací

Následovala pokládka tepelné izolace podlahy z EPS a zpětné položení rozvodů podlahového topení. Ty, díky šetrnému odstranění anhydritu, bylo možno znovu použít (obr. 14). Nepoškozenost rozvodů ověřila tlaková zkouška. Vše bylo zalito anhydritem. Po jeho vyzrání pak byla položena nášlapná vrstva. Následovala aplikace pohledových prvků obvodových stěn a celkové vymalování.

Obr. 14 – Obnažené rozvody podlahového topení

Závěr

Rozsáhlá rekonstrukce domu trvala skoro tři měsíce. Přináší několik podnětů k zamyšlení.

• Zvláště v dřevostavbě je provedení tlakových zkoušek všech rozvodů vody nezbytné.
• Pro rozvody instalací se vyplatí připravovat prostory, předstěny a dutiny, které umožní snadnou kontrolu a případnou opravu. Ideální by bylo upravit dispozice tak, aby rozvody vycházely z technické místnosti. Technická místnost by mohla mít sníženou úroveň vodorovné hydroizolace i podlahy tak, aby se voda z poruch nějakého rozvodu nemohla rozlít v půdorysu domu. Zvažovat lze i kontrolní šachtu v podlaze technické místnosti, která umožní kontrolovat výskyt vody na snížené vodorovné izolaci.
• I když v popsaném případě nebyla příčinou destrukce dřevěných konstrukcí porucha topení, je třeba si připomenout, že v zemích, kde se systém dřevěných domků uplatňuje již dlouhou dobu, se nejčastěji využívá teplovzdušné vytápění.