|
2011 Nad půdorysem rodinného domu o rozměrech 11×11 m byla navržena šikmá střecha stanového tvaru se středovou věží. Na krytinu byla užita fólie z měkčeného PVC (obr. 01). Po šest let od realizace střecha neměla zjevné vady. |
 Obr. 01 |
| Do podstřeší nikdy nezatékalo, netvořily se trhliny v konstrukcích apod. (obr. 02). Na jaře roku 2009 uživatel při pochůzce po střešní ploše zjistil neúměrné průhyby krytiny, resp. jejího podkladu. Následným rozkryvem střech, uskutečněným v dubnu 2010, se zjistilo: |  obr. 02 |
| a) Spodní povrch fóliové krytiny pokrývaly kapky vody (obr. 03 a 04).
|
 Obr. 03  Obr. 04 |
| b) Podkladní textilie byla mokrá (36 % vody hmotnostně) do její struktury vrůstala z podkladu houba (obr. 05). |  Obr. 05 |
| c) Dřevěné bednění nalezeno rovněž mokré (46 % vody hmotnostně), rozložené biologickou destrukcí (obr. 06). Dřevo bylo možno rozebírat rukou (obr. 07).
|
 Obr. 06 |
| d) Také nosná dřevěná konstrukce krovu nalezena mokrá, poškozená dřevokaznou houbou, později identifikovanou jako koniofora sklepní (obr. 08). |  Obr. 08 |
| e) Naproti tomu vláknitá tepelná izolace se jevila suchá, bez stop destrukce (obr. 09). |  Obr. 09 |
| f) Pod tepelnou izolací nalezena foliová parotěsná zábrana (obr. 10). Její napojení na stěnové konstrukce nebylo dokonalé (obr. 11), u některých prostupů potrubí napojení zcela chybělo (obr. 12). |  Obr. 10 |
 Obr. 11 |
 Obr. 12 |
| Schéma navržené a realizované skladby střechy je zachyceno na obr. 13. Použitou konstrukci lze charakterizovat jako jednoplášťovou nevětranou šikmou střechu s podhledem. | |
 Obr. 13 |
|
Rekonstrukce střechyStav střechy si vynutil její rekonstrukci. Při rozkryvu se potvrdila plošná destrukce dřevěné konstrukce, a to zejména v horních partiích střechy a v oblasti nároží (obr. 14). Prkna byla nalezena rozložená v celém profilu (obr. 15), krokve v horní části (obr. 16). |
|
 Obr. 15 |
 Obr. 16 |
| V místech, kde střecha vytvářela pouze přístřešek, nebyla zjištěna žádná poškození (obr. 17). |  Obr. 17 |
| Při rekonstrukci byly vyměněny všechny napadené dřevěné části konstrukce, a to tak šetrně, že nebylo zasahováno do podhledů (obr. 18). |  Obr. 18 |
| Do skladby byla vložena pojistná hydroizolační vrstva a skladba byla změněna na větranou (obr. 19). | |
 Obr. 19 |
|
| Použilo se nové bednění podložené distančními latěmi výšky 60 mm (obr. 20). Nově vytvořená vzduchová vrstva byla napojena na vnější prostředí pomocí štěrbin situovaných do oblasti okapu a paty věže (obr. 21). Protože je majitel spokojen s funkcí fóliové krytiny, použila se i v novém provedení (obr. 22). Oprava, realizovaná v druhé polovině roku 2010, si vyžádala náklady 1 500 Kč na 1 m² plochy střechy. Při kontrole střechy na jaře 2011 nebyly zjištěny žádné viditelné nedostatky. |
 Obr. 20 |
 Obr. 21 |
|
PoučeníNavrhovat nevětrané dřevěné konstrukce střech s parotěsnou krytinou nad vytápěné interiéry je velmi riskantní. V daném případě byly popsané defekty způsobeny pronikáním vodní páry, resp. vzduchu, z interiéru budovy do skladby a její kondenzací v chladných částech konstrukce v důsledku netěsného provedení parotěsné vrstvy. Na perfektní provedení parotěsné vrstvy ale nelze spoléhat. Zabudovaná vlhkost se na závadách nepodílela, neboť realizace probíhala tak, že nejprve byl proveden krov s povlakovou krytinou a pak po delší době následovala montáž suchých materiálů a vrstev do skladby střechy z interiéru. Získaná zkušenost podporuje koncepce skladeb střech vytvářených nad krokvemi. |
|
