2012
Ing. Jan Pešta
Dodržení požadavků na zvukovou izolaci konstrukcí je důležité pro zachování akustické pohody v interiéru budov i pro zajištění soukromí uživatelů. Požadavky na zvukovou izolaci stavebních konstrukcí a v budovách upravuje norma ČSN 73 0532. Dodržení těchto požadavků je dle Vyhlášky č. 268/2009 Sb. závazné. Zvuková izolace mezi místnostmi v budovách se dle současně platné legislativy prokazuje měřením.
| Prostor | Popis | Požadavky na zvukovou izolaci [dB] | |||
| stropy | stěny | dveře | |||
| R´w, DnT,w | L´n,w, L´nT,w | R´w, DnT,w | Rw | ||
| Chráněný | Bytové domy, rodinné domy - nejméně jedna obytná místnost | ||||
| Hlučný | Všechny ostatní obytné místnosti téhož bytu | 47 | 63 | 42 | 27 |
| Chráněný | Bytové domy - obytné místnsoti bytu | ||||
| Hlučný | Všechny místnosti druhých bytů, včetně příslušenství | 53 52A) |
55 58A) |
53 52A) |
- |
| Společné prostory domu (schodiště, chodby, terasy, kočárkárny, sušárny, sklípky apod.) | 52 | 55 | 52 | 32B) 37C) |
|
| Průjezdy, podjezdy, garáže, průchody, podchody | 57 | 48 | 57 | - | |
| Místnosti s technickým zařízením domu (výměnikové stanice, kotelny, strojovny výtahů, strojovny VZT, prádelny apod.) s hlukem: | |||||
| LA,max ≤ 80 dB | 57D) | 48D) | 57D) | - | |
| 80 dB < LA,max ≤ 85 dB | 62E) | 48E) | 62E) | - | |
| Provozovny s hlukem LA,max ≤ 85 dB | |||||
| s provozem do max. 22.00 hod | 57 | 53 | 57 | - | |
| s provozem i po 22.00 hod | 62 | 48 | 62 | - | |
| Provozovny s hlukem 85 dB < LA,max ≤ 95 dB s provozem i po 22.00 hod | 72E) | 38E) | - | - | |
| A) Požadavek se vztahuje pouze na starou, zejména panelovou výstavbu, pokud neumožňuje dodatečná zvukově izolační opatření.
B) Platí pro vstupní dveře z chodby do předsíně (vstupní haly) bytu, pokud je chráněný prostor místnosti oddělen dalšími dveřmi. C) Platí pro vstupní dveře z chodby přímo do chráněné obytné místnosti bytu. D) Kromě splnění stanovených požadavků na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost mohou být nutná další opatření, kdy je nutné stroje a zařízení uložit, zavěsit nebo upravit tak, aby nedocházelo k šíření a přenosu zvuku konstrukcí (vibracemi) a instalacemi (rozvody médií, šachty, apod.) a k překročení hygienických limitů hluku ve vnitřních chráněných prostorech. V prokázaných případech, kdy zařízení nebude zdrojem hluku a vibrací, lze požadavky snížit o 5 dB. V opodstatnělých případech se doporučuje vypracovat předběžné hodnocení ve formě akustické studie. E) Kromě splnění stanovených požadavků na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost mohou být nutná další opatření, kdy je nutné stroje a zařízení uložit, zavěsit nebo upravit tak, aby nedocházelo k šíření a přenosu zvuku konstrukcí (vibracemi) a instalacemi (rozvody médií, šachty, apod.) a k překročení hygienických limitů hluku ve vnitřních chráněných prostorech. Místnosti s provozním hlukem s dominantním obsahem nízkých kmitočtů nebo s tónovými složkami (např. hlučné strojovny, diskotéky apod.) se zásadně nedoporučuje situovat do blízkosti bytových jednotek. Zejména přenos nízkých kmitočtů nelze v běžných obytných budovách účinně omezit. V odůvodněných případech se provede posouzení ve formě akustické studie. Provozovny s hlukem LAmax>95dB se nemají umisťovat do obytných budov. |
|||||
Vedle rodinných a bytových domů jsou v normě stanoveny požadavky také pro hotely, zařízení pro přechodné ubytování, nemocnice, zdravotnická zařízení, školy, vzdělávací instituce a administrativní a správní budovy.
Ve fázi projektu se provádí návrh nebo výpočtové posouzení vzduchové i kročejové izolace konstrukcí v budovách. Po porovnání vypočtených teoretických hodnot neprůzvučnosti s požadavky výše uvedené ČSN 73 0532 se v nevyhovujících případech navrhují úpravy pro splnění požadavků. Při návrhu opatření jsou také důležité zkušenosti z měření vzduchové a kročejové neprůzvučnosti konstrukcí, které někdy mohou návrh výrazně zlevnit.
Ověření zvukové izolace navrhovaných konstrukcí je výhodné řešit ve fázi tvorby projektové dokumentace objektu. Včasné odhalení nedostatečné zvukové izolace konstrukcí a úprava návrhu konstrukce předchází problémům při realizaci objektu a reklamacím uživatelů objektů. Odstranění vady konstrukce v podobě nedostatečné zvukové izolace v již dokončeném objektu je často neúměrně nákladné, za cenu zmenšení užitné plochy objektu a v některých případech může představovat výrazný stavební zásah do již užívaných prostorů.
Měření zvukové izolace se provádí podle souboru harmonizovaných evropských norem ČSN EN ISO 140 a v návaznosti na měření poté i vyhodnocení dle souboru harmonizovaných evropských norem ČSN EN ISO 717. Měření zvukové izolace se dělí na dvě základní skupiny:
Při měření vzduchové neprůzvučnosti je do jedné z místností (vysílací), oddělených měřenou konstrukcí, umístěn všesměrový zdroj hluku (zdroj širokopásmového šumového signálu). Jedná se o soustavu dvanácti reproduktorů umístěných na povrch dvanáctistěnu. Poté je v obou místnostech oddělených měřenou konstrukcí snímána hladina akustického tlaku. V rámci zkoušky je v přijímací místnost změřena doba dozvuku pro zjištění pohltivosti prostoru, která vstupuje do vyhodnocení jako korekční člen. Výsledná vzduchová neprůzvučnost je stanovena rozdílem hladin akustického tlaku ve vysílací a přijímací místnosti doplněná o korekční člen pohltivosti přijímací místnosti. Speciálním případem měření vzduchové neprůzvučnosti jsou obvodové pláště budov, kdy je vysílací místnost nahrazena exteriérem.
Při měření kročejové neprůzvučnosti je do vysílací místnosti umístěn normalizovaný zdroj kročejového zvuku. Jedná se o soustavu pěti závaží se stanovenou hmotností, která dopadají ze stanovené výšky v určených intervalech na stropní konstrukci. V přijímací místnosti je měřena hladina akustického tlaku v různých polohách v místnosti. V rámci zkoušky je v přijímací místnost změřena doba dozvuku pro zjištění pohltivosti prostoru, která vstupuje do vyhodnocení jako korekční člen. Výsledná neprůzvučnost je určena jako hladina akustického tlaku v přijímací místnosti doplněná o korekční člen pohltivosti přijímací místnosti.
Měření zvukové izolace se běžně provádí při kolaudaci objektů na popud investora nebo hygieny pro ověření souladu stavby s legislativními požadavky. Dále se měření zvukové izolace provádí jako podklad při projektech rekonstrukcí objektů pro ověření dostatečnosti zvukové izolace nebo pro případné návrhy úprav. Velice často se měření zvukové izolace provádí v rámci stížností uživatelů objektů v případě podezření na přenos nadměrného hluku. Tato měření mohou sloužit jako podklad pro reklamaci nebo pro návrh na odstranění nadměrného přenosu hluku.
| [1] | Vyhláška 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby |
| [2] | ČSN 73 0532 Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a souvisící akustické vlastnosti stavebních výrobků – Požadavky |
| [3] | ČSN EN ISO 140-4 (73 0511) Akustika - Měření zvukové izolace stavebních konstrukcí a v budovách - Část 4: Měření vzduchové neprůzvučnosti mezi místnostmi v budovách |
| ČSN EN ISO 140-5 (73 0511) Akustika - Měření zvukové izolace stavebních konstrukcí a v budovách - Část 5: Měření vzduchové neprůzvučnosti obvodových plášťů a jejich částí na budovách | |
| ČSN EN ISO 140-7 (73 0511) Akustika - Měření zvukové izolace stavebních konstrukcí a v budovách - Část 7: Měření kročejové neprůzvučnosti stropních konstrukcí v budovách | |
| [4] | ČSN EN ISO 717-1 (73 0531) Akustika - Hodnocení zvukové izolace stavebních konstrukcí a v budovách - Část 1: Vzduchová neprůzvučnost |
| ČSN EN ISO 717-2 (73 0531) Akustika - Hodnocení zvukové izolace stavebních konstrukcí a v budovách - Část 2: Kročejová neprůzvučnost |
2024 © DEK, a.s. | Mapa stránek | info@atelier-dek.cz