Vzdělávací centrum

Zřízení a následné bezproblémové užívání vegetační střechy vyžaduje správný návrh v projektu a dostatečnou údržbu. K tomu mají přispět standardy pro navrhování, provádění a údržbu zelených střech, které společně vytvořila Asociace zelených střech a fasád se Svazem zakládání a údržby zeleně a poměrně nově také norma ČSN 73 1901-4. K našemu systému GREENDEK máme navíc pro realizační firmy i jejich zákazníky zpracovaný dokument Zelené střechy, který mimo jiné obsahuje základní pravidla pro založení a následnou péči.

Důležitou prevencí problémů je také správné načasování realizace. Ideálním obdobím pro založení vegetačních střech jsou jarní a podzimní měsíce, kdy panují příznivější klimatické podmínky. Rostliny jsou při realizaci zakořeněné v nosné rohoži a aby prospívaly, musí jejich kořenová soustava prorůst do substrátu, na který jsou rohože kladeny. V letních měsících, za vysokých teplot a mnohdy také bez dostatečné zálivky, se vegetace často vůbec neuchytí, odumře a uschne. Zakořeněná vegetace má větší šanci odolat vyšším teplotám.

V tomto článku se zaměříme zejména na přehřívání a odumírání vegetace vlivem kombinace přímého slunečního záření a záření odraženého od prosklených ploch, fasád a dalších konstrukčních částí s vysokou odrazivostí.

Kolem konstrukcí prostupujících vegetační střechou, kolem volných okrajů a kolem prostupů po obvodě střechy se dle normy ČSN 73 1901-4 navrhují ochranné prvky obvykle tvořené pásem šířky nejméné 500 mm z dlaždic nebo z obsypu vrstvou kameniva se zaoblenými zrny frakce 16/22 mm nebo 16/32 mm o tloušťce nejméně 50 mm, nebo jinou vhodnou úpravou. Opatřeni má přispět zejména k zajištění stability vegetační vrstvy proti účinkům větru, požární bezpečnosti a omezuje pronikáni vegetace navazujícími konstrukcemi. Zlepšuje možnost údržby.

Ve vzorových konstrukčních detailech pro navrhování systému GREENDEK máme tato doporučení zanesena.

V tomto článku se zaměříme zejména na přehřívání a odumírání vegetace vlivem kombinace přímého slunečního záření a záření odraženého od prosklených ploch, fasád a dalších konstrukčních částí s vysokou odrazivostí. Dospějeme k závěru, že šířka pásu z kačírku nebo dlažby na terčích se u stěn a zvláště u prosklených ploch musí zvětšit někdy až násobně. U jižní stěny opatřené větranou fasádou s opláštěním z plechu nebo s prosklenými plochami, jsme uschlou vegetaci zaznamenali i ve vzdálenosti přes 2 metry od povrchu fasády.

 Tři různé případy s obdobnými následky

 Na Obr. 5 je střecha s odumřelou vegetací na levé straně – jde o prázdné plochy poblíž pruhu z kačírku. Skladba vegetační střechy byla provedena správně a vegetace zakořenila do substrátu tak, jak měla. Zákazník po realizaci prováděl zálivku. Vegetace však byla vystavena vyšší teplotní zátěži v pásu širokém zhruba 1 metr od průčelí fasády. Na vině byly prosklené plochy, tedy kombinace přímého a odraženého slunečního záření.

Další případ ukazuje důsledky kombinace působení přímého slunečního záření, nedostatečné zálivky pro počáteční rozvoj vegetace a následného přehřívání v důsledku odrazu od prosklené plochy a plechové fasády. Realizace vegetačního souvrství probíhala v červnu a nebyla zajištěna pravidelná zálivka po realizaci. Nedošlo tak ke správnému zakořenění vegetace. Na Obr. 6 je pak uschlá vegetace v pásu přilehlém k „normovému“ pásu kačírku pod fasádou s okny a plechem. Nyní již víme, že pás kačírku měl v tomto případě být širší.

Na Obr. 7 a 8 je střecha po realizaci vegetačního souvrství a se stavem vegetace po roce od realizace. Po celý rok stavebník nezaznamenal problémy. Prováděla se pravidelná zálivka a došlo ke správnému zakořenění vegetace do substrátu. Následující rok se dokončovalo kontaktní zateplení fasády objektu. Po dobu realizace fasády byla vegetace skryta pod lešením. Od průčelí objektu následně vegetace odumřela v pásu šířky přibližně 2 metrů. Zde bylo příčin uschnutí vegetace také více. Období bez srážek i zálivky, zakrytí vegetace před slunečním zářením i následná zvýšená teplota u průčelí objektu po dokončení fasády.

Letní období bez srážek s vysokými teplotami jsou stále častější a je třeba je zohlednit při návrhu vegetační střechy. V části střechy vystavené odrazu slunečního záření od skleněných výplní nebo svislých stěn není vhodné navrhovat vegetaci. Vegetaci nahrazujeme pásem kačírku nebo dlažby na terčích. Po realizaci vegetační střechy by měl být zpracovaný plán údržby.

V případě odrazu od neprůhledné fasády do značné míry záleží na materiálu povrchu a odstínu.