Přihlásit | Registrovat
Bezplatnou registrací v programu DEKPARTNER lze získat přístup k rozšířené technické podpoře.
Aplikace
Střechy se stále častěji využívají jako plocha pro umístění fotovoltaických systémů nebo jako podklad pro vegetační souvrství. K základní funkci ochrany objektu před povětrnostními vlivy tak přibývají další. Tento trend pozorujeme v polední době i u šikmých střech. Každou novou vrstvu nebo konstrukci umístěnou na plochu střechy je nutné spolehlivě ukotvit. A právě zde vzniká velká konstrukční výzva: "Jak navrhnout detail, který bezpečně přenese veškerá zatížení, a přitom nezvýší riziko zatékání skrz povlakovou hydroizolaci?“
Přečíst podrobnosti
Ve středoevropských podmínkách označuje pojem „orkán“ nejvyšší, dvanáctý stupeň síly větru, kdy rychlost proudění přesahuje 118 km/h. Tento typ větru bývá obvykle součástí bouře doprovázené extrémními srážkami. Právě tuto kombinaci povětrnostních vlivů, působících na stavební konstrukce, dnes dokážeme simulovat v novém hybridním aerodynamickém tunelu určeném k testování odolnosti střešních a fasádních systémů.
Přečíst podrobnosti
V předchozí části série článků o našem experimentálním centru jsme se zabývali problematikou testování stavebních konstrukcí při extrémních povětrnostních podmínkách, konkrétně pak vakuovou komorou simulující působení větru na střešní a fasádní systémy. Dalším klíčovým prvkem našeho testovacího ekosystému je multiaxiální dynamické zkušební zařízení. Vývoj a realizaci měli na starosti technici z oddělení DERIC, kteří navrhli a zkonstruovali unikátní testovací mechanismus schopný působit na testovaný vzorek současně ve dvou směrech.
Přečíst podrobnosti
V experimentálním centru DERIC v Brně byla uvedena do provozu vakuová komora, která slibuje významný pokrok v testování stavebních konstrukcí. Tato komora byla navržena s cílem simulovat dynamické účinky větru na stavební konstrukce a má potenciál nám pomoci ověřit, zda systémy střech a fasád splňují technické a legislativní nároky na odolnost vůči působení větru. Ve světě existuje jen několik podobných zařízení. Domníváme se, že žádné z nich však neumožňuje tak široké spektrum testování konstrukcí.
Přečíst podrobnosti
Poznání získané sledováním nefunkčních řešení je cennou zpětnou vazbou pro navrhování konstrukcí nových. Níže popsaný příklad vadné hydroizolační konstrukce šikmé střechy možná čtenáře překvapí. Ukáže totiž úskalí řešení, které je stále mnohými projektanty i zhotoviteli považováno za běžný funkční standard.
Stáhnout v PDF
Na Seminářích DEK 2019 byl odborné veřejnosti představen systém vyvinutý pro rekonstrukce plochých střech se sypkými nesoudržnými vrstvami, u kterých dosud nebylo možné efektivní zajistit fixaci střešního pláště proti účinkům sání větru.
Stáhnout v PDF
V panelové výstavbě, realizované v Československu až do začátku 90. let minulého století, bylo zvykem provádět sklonové vrstvy plochých jednoplášťových střech ze sypkých hmot. Dle regionální dostupnosti jednotlivých materiálů se nejčastěji setkáváme s vrstvami ze štěrku, písku, keramzitu, škváry, strusky nebo popílku.
Článek vyšel také ve SBORNÍKU SEMINÁŘE 2019 (viz pdf).
Přečíst podrobnosti Stáhnout v PDF
Mechanicky kotvené hydroizolační povlaky se velmi často používají na střechách rozlehlých objektů skladovacích a výrobních hal nebo obchodních center. Zvláště na těchto rozlehlých objektech, kde je navíc obvykle veliký tlak na cenu, se vyplatí zabývat se optimalizací počtu navržených kotevních prvků.
Přečíst podrobnosti
Technici ATELIERU DEK jsou pravidelně konfrontováni s vlhkostními defekty u objektů s dvouplášťovými střechami s lehkým dolním pláštěm. Komplexní rekonstrukce takových střech obvykle vyžaduje značné finanční náklady, často i nutný zásah do již využívaných podstřešních prostor, a proto není v praxi vždy možná.
Přečíst podrobnosti