Návrh, posouzení a měření zvukové izolace

2012
Ing. Jan Pešta

Požadavky na zvukovou izolaci

Dodržení požadavků na zvukovou izolaci konstrukcí je důležité pro zachování akustické pohody v interiéru budov i pro zajištění soukromí uživatelů. Požadavky na zvukovou izolaci stavebních konstrukcí a v budovách upravuje norma ČSN 73 0532. Dodržení těchto požadavků je dle Vyhlášky č. 268/2009 Sb. závazné. Zvuková izolace mezi místnostmi v budovách se dle současně platné legislativy prokazuje měřením.

Základní požadavky na zvukovou izolaci mezi místnostmi v rodinných a bytových domech.

Prostor	Popis	Požadavky na zvukovou izolaci [dB]
		stropy		stěny	dveře
		R´_w, D_nT,w	L´_n,w, L´_nT,w	R´_w, D_nT,w	R_w
Chráněný	Bytové domy, rodinné domy - nejméně jedna obytná místnost
Hlučný	Všechny ostatní obytné místnosti téhož bytu	47	63	42	27
Chráněný	Bytové domy - obytné místnsoti bytu
Hlučný	Všechny místnosti druhých bytů, včetně příslušenství	53 52^A)	55 58^A)	53 52^A)	-
	Společné prostory domu (schodiště, chodby, terasy, kočárkárny, sušárny, sklípky apod.)	52	55	52	32^B) 37^C)
	Průjezdy, podjezdy, garáže, průchody, podchody	57	48	57	-
	Místnosti s technickým zařízením domu (výměnikové stanice, kotelny, strojovny výtahů, strojovny VZT, prádelny apod.) s hlukem:
	L_A,max ≤ 80 dB	57^D)	48^D)	57^D)	-
	80 dB < L_A,max ≤ 85 dB	62^E)	48^E)	62^E)	-
	Provozovny s hlukem L_A,max ≤ 85 dB
	s provozem do max. 22.00 hod	57	53	57	-
	s provozem i po 22.00 hod	62	48	62	-
	Provozovny s hlukem 85 dB < L_A,max ≤ 95 dB s provozem i po 22.00 hod	72^E)	38^E)	-	-
A) Požadavek se vztahuje pouze na starou, zejména panelovou výstavbu, pokud neumožňuje dodatečná zvukově izolační opatření. B) Platí pro vstupní dveře z chodby do předsíně (vstupní haly) bytu, pokud je chráněný prostor místnosti oddělen dalšími dveřmi. C) Platí pro vstupní dveře z chodby přímo do chráněné obytné místnosti bytu. D) Kromě splnění stanovených požadavků na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost mohou být nutná další opatření, kdy je nutné stroje a zařízení uložit, zavěsit nebo upravit tak, aby nedocházelo k šíření a přenosu zvuku konstrukcí (vibracemi) a instalacemi (rozvody médií, šachty, apod.) a k překročení hygienických limitů hluku ve vnitřních chráněných prostorech. V prokázaných případech, kdy zařízení nebude zdrojem hluku a vibrací, lze požadavky snížit o 5 dB. V opodstatnělých případech se doporučuje vypracovat předběžné hodnocení ve formě akustické studie. E) Kromě splnění stanovených požadavků na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost mohou být nutná další opatření, kdy je nutné stroje a zařízení uložit, zavěsit nebo upravit tak, aby nedocházelo k šíření a přenosu zvuku konstrukcí (vibracemi) a instalacemi (rozvody médií, šachty, apod.) a k překročení hygienických limitů hluku ve vnitřních chráněných prostorech. Místnosti s provozním hlukem s dominantním obsahem nízkých kmitočtů nebo s tónovými složkami (např. hlučné strojovny, diskotéky apod.) se zásadně nedoporučuje situovat do blízkosti bytových jednotek. Zejména přenos nízkých kmitočtů nelze v běžných obytných budovách účinně omezit. V odůvodněných případech se provede posouzení ve formě akustické studie. Provozovny s hlukem L_Amax>95dB se nemají umisťovat do obytných budov.

Vedle rodinných a bytových domů jsou v normě stanoveny požadavky také pro hotely, zařízení pro přechodné ubytování, nemocnice, zdravotnická zařízení, školy, vzdělávací instituce a administrativní a správní budovy.

Návrh a posouzení zvukové izolace

Ve fázi projektu se provádí návrh nebo výpočtové posouzení vzduchové i kročejové izolace konstrukcí v budovách. Po porovnání vypočtených teoretických hodnot neprůzvučnosti s požadavky výše uvedené ČSN 73 0532 se v nevyhovujících případech navrhují úpravy pro splnění požadavků. Při návrhu opatření jsou také důležité zkušenosti z měření vzduchové a kročejové neprůzvučnosti konstrukcí, které někdy mohou návrh výrazně zlevnit.

Ověření zvukové izolace navrhovaných konstrukcí je výhodné řešit ve fázi tvorby projektové dokumentace objektu. Včasné odhalení nedostatečné zvukové izolace konstrukcí a úprava návrhu konstrukce předchází problémům při realizaci objektu a reklamacím uživatelů objektů. Odstranění vady konstrukce v podobě nedostatečné zvukové izolace v již dokončeném objektu je často neúměrně nákladné, za cenu zmenšení užitné plochy objektu a v některých případech může představovat výrazný stavební zásah do již užívaných prostorů.

Typy měření zvukové izolace

Měření zvukové izolace se provádí podle souboru harmonizovaných evropských norem ČSN EN ISO 140 a v návaznosti na měření poté i vyhodnocení dle souboru harmonizovaných evropských norem ČSN EN ISO 717. Měření zvukové izolace se dělí na dvě základní skupiny:

Měření vzduchové neprůzvučnosti postihuje vlastnost konstrukce útlumu hluku přenášeného vzduchem (například rozhovor osob, puštěná televize, hluk spotřebičů mimo konstrukce).
Měření kročejové neprůzvučnosti postihuje vlastnost konstrukce útlumu hluku vznikající přímými mechanickými nárazy na konstrukci (kroky osob, zvířat, pády předmětů).

Měření vzduchové neprůzvučnosti [1]

Při měření vzduchové neprůzvučnosti je do jedné z místností (vysílací), oddělených měřenou konstrukcí, umístěn všesměrový zdroj hluku (zdroj širokopásmového šumového signálu). Jedná se o soustavu dvanácti reproduktorů umístěných na povrch dvanáctistěnu. Poté je v obou místnostech oddělených měřenou konstrukcí snímána hladina akustického tlaku. V rámci zkoušky je v přijímací místnost změřena doba dozvuku pro zjištění pohltivosti prostoru, která vstupuje do vyhodnocení jako korekční člen. Výsledná vzduchová neprůzvučnost je stanovena rozdílem hladin akustického tlaku ve vysílací a přijímací místnosti doplněná o korekční člen pohltivosti přijímací místnosti. Speciálním případem měření vzduchové neprůzvučnosti jsou obvodové pláště budov, kdy je vysílací místnost nahrazena exteriérem.

Měření kročejové neprůzvučnosti [1]

Při měření kročejové neprůzvučnosti je do vysílací místnosti umístěn normalizovaný zdroj kročejového zvuku. Jedná se o soustavu pěti závaží se stanovenou hmotností, která dopadají ze stanovené výšky v určených intervalech na stropní konstrukci. V přijímací místnosti je měřena hladina akustického tlaku v různých polohách v místnosti. V rámci zkoušky je v přijímací místnost změřena doba dozvuku pro zjištění pohltivosti prostoru, která vstupuje do vyhodnocení jako korekční člen. Výsledná neprůzvučnost je určena jako hladina akustického tlaku v přijímací místnosti doplněná o korekční člen pohltivosti přijímací místnosti.

Kdy a proč se provádí měření zvukové izolace?

Měření zvukové izolace se běžně provádí při kolaudaci objektů na popud investora nebo hygieny pro ověření souladu stavby s legislativními požadavky. Dále se měření zvukové izolace provádí jako podklad při projektech rekonstrukcí objektů pro ověření dostatečnosti zvukové izolace nebo pro případné návrhy úprav. Velice často se měření zvukové izolace provádí v rámci stížností uživatelů objektů v případě podezření na přenos nadměrného hluku. Tato měření mohou sloužit jako podklad pro reklamaci nebo pro návrh na odstranění nadměrného přenosu hluku.

Podklady

[1]	Vyhláška 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby
[2]	ČSN 73 0532 Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a souvisící akustické vlastnosti stavebních výrobků – Požadavky
[3]	ČSN EN ISO 140-4 (73 0511) Akustika - Měření zvukové izolace stavebních konstrukcí a v budovách - Část 4: Měření vzduchové neprůzvučnosti mezi místnostmi v budovách
	ČSN EN ISO 140-5 (73 0511) Akustika - Měření zvukové izolace stavebních konstrukcí a v budovách - Část 5: Měření vzduchové neprůzvučnosti obvodových plášťů a jejich částí na budovách
	ČSN EN ISO 140-7 (73 0511) Akustika - Měření zvukové izolace stavebních konstrukcí a v budovách - Část 7: Měření kročejové neprůzvučnosti stropních konstrukcí v budovách
[4]	ČSN EN ISO 717-1 (73 0531) Akustika - Hodnocení zvukové izolace stavebních konstrukcí a v budovách - Část 1: Vzduchová neprůzvučnost
	ČSN EN ISO 717-2 (73 0531) Akustika - Hodnocení zvukové izolace stavebních konstrukcí a v budovách - Část 2: Kročejová neprůzvučnost