Energetické audity

2011
Ing. Tomáš Kupsa

Energetické audity na bytové domy, průmyslové objekty a veřejné budovy

Energetický audit je soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a v energetickém hospodářství proveřovaných fyzických a právnických osob a návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor. Rozsah energetického auditu je definován ve Vyhlášce 213/2001 Sb.

Jaké informace lze získat z energetického auditu?

Investor získá přehlednou a výstižnou formou údaje o možných energeticky úsporných opatřeních, jejich účinnosti, nároků na počáteční finanční investici a výsledný ekonomický efekt. Audit jednoznačně doporučí nejvýhodnejší variantu sestavenou z jednotlivých opatření. Investor má k dispozici požadované portfólio rozhodovacích informací, na základě kterých může realizovat maximálně efektivní investiční záměr zaměřený na zlepšení účinnosti a úspory v energetickém hospodářství již stojící budovy nebo areálu.

Energetické audity jsou často součástí dokumentace pro účely různých dotačních programů, jako například Nový PANEL, Zelená úsporám, Operační program životního prostředí, EKO-Energie apod. U fotovoltaických elektráren je energetický audit vyžadován také při žádosti o úvěr. Možnost čerpání prostředků z dotačních programů nebo úvěr ale není podmínkou pro zpracování energetického auditu. Energetický audit ocení i zodpovědný investor, který plánuje ekonomicky efektivní snížení energetické náročnosti svého objektu.

Pro koho je audit povinný?

Energetické audity mají v ČR své počátky již v pol. 90. let, povinnost jejich zpracování však byla zavedena do národní legislativy až v roce 2001, a sice do Zákona č. 406/2000 Sb. Zpracování energetických auditů je povinné v následujících případech:

Energetický audit je také povinný ve všech ostatních případech, kdy je vypracování energetického auditu požadováno nebo doporučováno pro úspěšnou žádost o udělení dotace. Za nedodržení požadavku vypracování energetického auditu hrozí sankce. U dotačních titulů je to neudělení, resp. ztráta dotační podpory. U vlastníků objektů, pro které je to povinné ze zákona (viz tabulka) hrozí finanční postih.

Obsah energetického auditu

a) Identifikační údaje

b) Popis výchozího stavu – vždy je třeba provést průzkum objektu, při kterém se zjišťují informace o obalových konstrukcích budov i technickém zařízení. Někdy je třeba ověřit skladby konstrukcí sondami, protože podrobná znalost skladeb konstrukce je zásadní pro správný návrh úsporných opatření v souvislostech.

c) Zhodnocení výchozího stavu – hodnocení budovy z hlediska užití energie i z hlediska jiných kritérií, např. s legislativními požadavky a požadavky norem.

d) Návrh opatření ke snížení spotřeby energie – vždy je třeba vytipovat všechna možná rozumná opatření ke snížení energetické a ekonomické náročnosti budovy (zlepšení izolačních vlastností obálky budovy, opatření pro zefektivnění funkce otopné soustavy, úpravy umělého osvětlení, doporučení na změnu tarifu odběru energií apod.). Jednotlivá opatření se podrobují ekonomickému posouzení. Lze například stanovit ekonomicky nejvhodnější tloušťku tepelné izolace.

e) Ekonomické vyhodnocení – jednotlivé komplexní varianty sestavené na základě bodu d) se podrobují znovu ekonomickému posouzení.

f) Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí – jednotlivé komplexní varianty sestavené na základě bodu se posoudí z hlediska vlivu na životní prostředí. Zejména se sledují úsporu emisí škodlivých látek, jako je např. CO2, do ovzduší.

g) Výstupy energetického auditu – na základě bodů d), e) a f) a na základě dalších kritérií (legislativních, provozních, technologických, dotačních atd.) se doporučí investorovi nejvhodnější varianta rekonstrukce. Doporučená varianta zpravidla splňuje veškeré legislativní požadavky – jednotlivé rekonstruované konstrukce vyhovují požadavkům norem, budova je vyhovující také jako celek (celková energetická náročnost, průměrný součinitel prostupu tepla).

Energetický audit veřejného osvětlení

Jedná se o dokument, který reflektuje stávající problematiku veřejného osvětlení a slouží jako podklad pro objednatele pro budoucí směřování vývoje veřejného osvětlení. Ideální je situace, kdy zpracování energetického auditu veřejného osvětlení probíhá ve spolupráci: Projektant-světelný technik a Elektrotechnik.

Velmi často se u odborné veřejnosti diskutuje o spotřebě energie a potenciálu úspor v oblasti veřejného osvětlení. Vývoj v technologiích se posunul během posledních pár let významně vpřed a možnost vysoké potenciální úspory tak díky technologickému pokroku výrazně vzrostly. Dle našich informací je spotřeba elektrické energie veřejného osvětlení v ČR cca 700 GWh a potenciál úspor až 40%, což znamená i úsporu značných finančních prostředků, odhady hovoří až o 500 milionech Kč ročně.

Obsah energetického auditu

a) Popis a hodnocení současného stavu (síť, osvětlovací body, stáří, životnost)

b) Popis technologií osvětlovacích bodů (možných pro veřejné osvětlení)

c) Základní technický a ekonomický rozbor pro možné instalace technologie osvětlovacích bodů

d) Návratnost investic, ekonomická efektivnost investičních opatření, vyhodnocení z hlediska životního prostředí

e) Závěrečná doporučení

Podklady pro energetický audit veřejného osvětlneí

a) Pasport veřejného osvětlení (sítě, osvětlovací body, technické ukazatele).

b) Podmínky příslušného dotačního titulu, o který chce investor v rámci zakázky žádat

c) Informace o záměrech na rekonstrukci a opravy veřejného osvětlení (spolupráce s projektantem-světleným technikem a elektrotechnikem)

d) Fakturační údaje za veřejné osvětlení za poslední 3 roky, servisní náklady

e) Revizní zprávy 

PODKLADY

[1] Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií
[2] Vyhláška č. 213/2001 Sb. kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu
[3] ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky