Zobraz hlavičku ZNALECKÝ ÚSTAV, AKREDITOVANÁ ZKUŠEBNÍ LABORATOŘ, Projekty, posudky, dozory, výzkum, publikace, školení

Dotační šance pro veřejné budovy obcí

2012
Ing. Tomáš Kupsa

Dne 29. 2. 2012 spustilo Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí podávání žádostí o poskytnutí podpory pro XXXV. výzvu Operačního programu životního prostředí (OPŽP). V rámci výzvy má být rozděleno 2,5 mld. Kč na projekty zaměřené na udržitelné využívání zdrojů energie (prioritní osa 3). Budou podpořeny zejména projekty na zateplení stěn, střech a výměnu oken u veřejných budov, jako jsou školy, mateřské školky, obecní úřady apod. Tato výzva měla být spuštěna až do konce dubna roku 2012, nicméně dle předpokladů byla již po několika málo dnech ukončena z důvodu přijetí žádostí o podporu ve výši, která významně překročila alokovanou částku. Další výzva, která by byla zaměřena čistě na zateplování budov, se již neplánuje. Neznamená to ale konec nadějí na získání dotace u těch obcí, které doposud nestihly své veřejné budovy zateplit. Šance na získání dotace zde stále je. Dokonce bude možné získat i více peněz. Není zde ale prostor pro otálení. Na dlouho zřejmě poslední šance na dotaci na komplexní zateplení a vůbec celkové snížení energetické náročnosti obecních budov je již za dveřmi.

Nová výzva v prioritní ose 2

Blíží se totiž dvě výzvy z prioritní osy 2 OPŽP. Jedna čistě pro Moravskoslezský kraj a druhá pro celou Českou republiku (bez Prahy). Výzva pro Moravskoslezský kraj již dokonce byla vyhlášena. Žádosti budou přijímány od 2. dubna do 31. května 2012. Výzva pro celou Českou republiku bude teprve následovat. Žádosti mají být přijímány od března do srpna 2012. Je pravděpodobné, že se ale přijímání žádostí o dotaci spustí o něco později, zřejmě v dubnu nebo květnu 2012. Příprava podkladů pro podání žádosti není ze dne na den, proto je vhodné začít s přípravou co nejdříve. Navíc čím dříve je žádost podána, tím větší je šance na úspěch projektu. Výhodou brzkého podání je, že případné připomínky Státního fondu životního prostředí k žádosti je pak možné do konce termínu výzvy ještě zapracovat a žádost znovu podat.

Globálním cílem prioritní osy 2 je zlepšení nebo udržení kvality ovzduší a omezení emisí základních znečišťujících látek do ovzduší. Tato prioritní osa má dvě základní oblasti podpory. První je oblast 2.1. Zlepšení kvality ovzduší, druhá 2.2. Omezování emisí. Oblast 2.2. Omezování emisí se týká především velkých spalovacích i nespalovacích zdrojů nebo škodlivin. Veřejných budov se tedy oblast 2.2 netýká. Oblast 2.1. Zlepšení kvality ovzduší pak zahrnuje tři podoblasti, které se liší původem zdroje znečištění a podoblast zaměřenou na systémy sledování a hodnocení imisní zátěže na území ČR:

  • 2.1.1 Snížení imisní zátěže ze zdrojů v objektech nenapojených na CZT,
  • 2.1.2 Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z energetických systémů včetně CZT,
  • 2.1.3 Snížení imisní zátěže omezením prašnosti z plošných zdrojů,
  • 2.1.4 Doplnění a inovace systémů sledování a hodnocení imisní zátěže na území ČR.

Pro veřejné budovy obcí je nejlépe uplatnitelná podoblast 2.1.1. V této podoblasti je totiž možné získat finanční podporu na pořízení nízkoemisního spalovacího zdroje o jmenovitém tepelném výkonu do 5 MW, který splňuje hodnoty nejlepší emisní třídy a také na současné zlepšení energetických vlastností obálky budov. Zlepšení energetických vlastností obálky budov neznamená nic jiného, než zateplení obvodových stěn, střech, stropů nebo výměnu oken, tedy stejná opatření, na které bylo možné získat dotaci v rámci prioritní osy 3. Je zřejmé, že oproti prioritní ose 3 na finanční podporu na zateplení nedosáhnou všechny veřejné budovy obcí. Podmínka současné výměny zdroje tepla samozřejmě vyloučí z možné podpory veřejné budovy, které již v současné době mají instalován nízkoemisní spalovací zdroj, tedy např. plynový kotel nebo kotel na biomasu. Ne každá obec je však plynofikována a ne každá veřejná budova má instalován nízkoemisní zdroj. Veřejných budov, kde se doposud topí uhlím, je spousta. A zejména pro tyto budovy bude dotace určena. U těchto budov je možná instalace nové plynové kotelny, ale také instalace nového nízkoemisního kotle na uhlí s požadovanou účinností. Uhlí jako energetický zdroj tedy může být zachován a přitom nárok na dotaci nezaniká. Obec může na rekonstrukci své budovy dostat až 90 % celkových způsobilých veřejných výdajů. Způsobilé jsou ty náklady, které mohou být finančně podpořeny programem OPŽP. Nezpůsobilé náklady jsou naopak ty, které být finančně podpořeny nemohou. Způsobilé a nezpůsobilé náklady jsou popsány v Implementačním dokumentu OPŽP.

Mezi způsobilé výdaje v prioritní ose 2 patří vedle nákladů na pořízení nového kotle a komplexní zateplení budovy a výměnu oken i další náklady. Podporu je možné získat např. i na instalaci termostatických ventilů a termoregulačních hlavic nebo i na další náklady rekonstrukce otopné soustavy. Toto prioritní osa 3 nepodporovala. Získaná finanční podpora v prioritní ose 2 tedy může být dokonce vyšší než v ose 3.

Co je potřeba pro úspěšné podání žádosti v prioritní ose 2

Aby byla žádost na konkrétní objekt úspěšná, musí splňovat formální náležitosti, kritéria přijatelnosti projektu a také výběrová kritéria projektu.

Pod formálními náležitostmi si můžeme představit např. to, že je žádost podána v předepsané formě, že je tištěna a podepsána statutárním zástupcem žadatele, že jsou v žádosti vyplněny všechny předepsané a požadované údaje nebo že jsou doloženy všechny povinné přílohy.

Kritéria přijatelnosti spočívají ve splnění základních podmínek programu, ve splnění finančních a legislativních předpokladů nebo např. principů Evropské unie. Je nutné, aby byl projekt realizován na území České republiky, žadatel splňoval definici pro konečného příjemce podpory nebo např. nebyl již na daný projekt přidělen finanční příspěvek z ostatních operačních programů.

Pod výběrovými kritérii projektu si můžeme představit splnění konkrétních technických a ekologických požadavků. Pro podoblast podpory 2.1.1. Snížení imisní zátěže ze zdrojů v objektech nenapojených na CZT jsou předepsány: 

  • požadavky na nový kotel,
  • požadavky na energetické vlastnosti obálky budovy.

Požadavky na nový kotel

Požadavky na nový kotel jsou stanoveny metodickým pokynem Ministerstva životního prostředí, odboru ochrany ovzduší k definici nízkoemisního spalovacího zdroje. Pokud budeme stávající topný zdroj nahrazovat novým plynovým, pak je nutné, aby měl při výkonu do 300 kW minimální garantovanou účinnost 93 %. Také jsou předepsány hodnoty nejvyšších přípustných koncentrací znečišťujících látek ve spalinách. U plynných paliv se sledují koncentrace CO a NOx. Pokud budeme stávající zdroj nahrazovat zdrojem na tuhá paliva (např. uhlí), pak musí mít tento zdroj minimální garantovanou účinnost 82 % při výkonu kotle do 50 kW a 85 % při výkonu v rozmezí od 50 kW do 300 kW. U tuhých paliv se pak sledují nejvyšší přípustné koncentrace CO, TOC (celkový organický uhlík) a TZL (tuhé znečišťující látky). Pro úplnost je potřeba také uvést, že je možné původní zdroj nahradit kotlem na kapalná paliva. Nízkoemisním kotlem je v tomto případě kotel o účinnosti 90 % při výkonu do 300 kW. U zdrojů s kapalným palivem se sledují stejné znečišťující látky jako u zdrojů plynných. Lokální zdroj s ručním přikládáním paliva je nutné instalovat vždy s akumulační nádrží o objemu alespoň 55 litrů na instalovaný kilowatt tepelného výkonu zdroje.

Požadavky na energetické vlastnosti obálky budovy

Při zlepšování tepelnětechnických parametrů obalových konstrukcí budovy je podmínkou, aby hodnoty součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí objektu, na něž je žádána podpora, po realizaci splňovaly minimálně prostupu tepla UN uvedenou v odst. 5.2 Součinitel prostupu tepla normy ČSN 73 0540-2:2011 a současně budova musí splňovat minimálně požadovanou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla.

Aby byla splněna doporučená hodnota součinitele prostupu tepla u střechy, je nutno pro běžné veřejné budovy navrhnout skladbu, která má maximální hodnotu součinitele prostupu tepla 0,16 W/(m2K). To může odpovídat přibližně 200 mm tepelné izolace z EPS nebo minerálních vláken, které je nutno přidat na stávající konstrukci střechy.

Doporučená hodnota součinitele prostupu tepla pro těžké obvodové stěny je dle ČSN 73 0540-2:2011 0,25 W/(m2K). Abychom splnili tuto hodnotu, musíme zateplit obvodové stěny přibližně 140 mm tepelné izolace.

U oken je požadavek splněn, pokud mají nová okna hodnotu součinitele prostupu tepla včetně rámu nejvýše 1,2 W/(m2K). Tuto hodnotu nelze zaměňovat se součinitelem prostupu tepla zasklením, která bývá obvykle nižší, než je hodnota pro celé okno.

Uvedené požadavky na jednotlivé konstrukce obálky budovy není obvykle těžké splnit. Problém může nastat se splněním požadavku na hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla. Požadavek je stanoven také v ČSN 73 0540-2:2011, která byla v r. 2011 revidována. Revize přinesla změněnu metodiky stanovování této hodnoty. Podle nové verze normy se používá tzv. referenční budova. Tato změna metodiky znamená v důsledku velmi obtížné splnění požadavku, pokud nezateplujeme při rekonstrukci všechny konstrukce teplosměnné obálky budovy. Konstrukcí teplosměnné obálky budovy je kromě obvodových stěn, střechy a oken také podlaha na zemině nebo stropní konstrukce nad nevytápěným suterénem. V případě, že je v objektu suterén, je často nezbytné zateplit přiléhající stropní konstrukci. Toto zateplení se realizuje na spodní stranu konstrukce. Pokud v objektu suterén není, pak samozřejmě není možné zateplení zespodu konstrukce provést. Zateplení podlahy na zemině shora zase naráží na mnohá úskalí jako je velký zásah do interiéru budovy, snížení světlé výšky místností, poměrně vysoká ekonomická náročnost atd. Obvykle se naštěstí podaří požadavek na průměrný součinitel prostupu tepla splnit i při nezateplování podlahy. V tomto případě je ale často nutné navyšovat tloušťku tepelné izolace u ostatních konstrukcí, a to zejména u budov menších a tvarově nekompaktních. Se splněním požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla můžeme mít také problém u budov s historicky cennou fasádou, kterou není možné zateplovat. Pak se nabízí zvažovat vnitřní zateplení. To může být prakticky neproveditelné např. u objektů s dřevěnými trámovými stropy.

Potřebné dokumenty

Aby byla žádost v podoblasti 2.1.1 na konkrétní objekt úspěšná, je potřeba samozřejmě odevzdat příslušné administrativní dokumenty, formuláře, výpisy apod. K tomu je potřeba také doložit:

  • energetické dokumenty: energetický audit (EA), průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) a energetický štítek obálky budovy (EŠOB);
  • projektovou dokumentaci; 
  • položkový rozpočet.

Energetický audit musí být zpracován dle vyhlášky 213/2001 Sb., Průkaz energetické náročnosti budovy dle vyhlášky 148/2007 Sb. a Energetický štítek obálky budovy dle ČSN 73 0540-2:2011. Základem pro energetický audit je průzkum objektu. V energetickém auditu se nejprve popisuje a zhodnocuje současný stav objektu. Provádí se výpočtový model, který se kalibruje na skutečnou energetickou spotřebu. Tím docílíme toho, že teoretické výpočty se přibližně rovnají skutečnosti. Příklad porovnání výsledků energetického auditu a skutečnosti je uveden v článku Příklad porovnání výsledků energetického auditu se skutečností – ZŠ a MŠ v Libavském údolí. Poté se energetickým auditem navrhují opatření pro snížení energetické náročnosti. Vyčíslují se energetické úspory, které tato opatření vyvolají a náklady na jejich realizaci. Varianty opatření se pak posuzují z hlediska různých kritérií – energetických, dotačních, legislativních, ekonomických, ekologických, provozních apod. Výsledkem energetického auditu je doporučená varianta k realizaci, která splňuje veškeré legislativní požadavky i požadavky dotačního programu.

Doporučená varianta energeticky úsporných opatření dle energetického auditu se poté projektuje. Projektová dokumentace se zpracovává v souladu s vyhláškou 503/2006 Sb. Projektují se opatření stavební i technologická (kotel). Součástí projektové dokumentace je položkový rozpočet, kde jsou náklady rozdělené na způsobilé a nezpůsobilé.

Příklady způsobilých a nezpůsobilých nákladů

Za způsobilé výdaje v rámci prioritní osy 2 jsou považovány zejména náklady na nový nízkoemisní zdroj a jeho instalaci a náklady na realizaci energeticky úsporných opatření na obálce budovy. Mimo to je možné mezi způsobilé náklady zahrnout náklady na projektovou přípravu, včetně výdajů na zpracování žádosti, fi nanční analýzy nebo energetického auditu. Podpořeny mohou být také výdaje na instalaci obnovitelného zdroje energie, pokud jeho jmenovitý výkon nepřesáhne 50 % celkového jmenovitého instalovaného výkonu zdroje, kterého se týká podpora nebo také náklady na rekonstrukci otopné soustavy, která souvisí s rekonstrukcí (náhradou) zdroje vytápění apod.

V souvislosti s nezpůsobilými náklady je dobré zmínit limity na cenu zateplení konstrukcí obálky budovy a výměnu oken. Nezpůsobilými výdaji v rámci prioritní osy 2 jsou náklady na úsporná opatření u střech, přesahující celkové měrné náklady 2 000 Kč/m2 (bez DPH), náklady na úsporná opatření u obvodových stěn budov, přesahující celkové měrné náklady 2 500 Kč/m2 (bez DPH) a náklady na úsporná opatření u výplní otvorů budov (okna, dveře), přesahující celkové měrné náklady 6 000 Kč/m2 (bez DPH). Od způsobilých nákladů se odečte to, co úsporná opatření ušetří za pět let. Tím se systémově zamezuje nepodporování úsporných opatření, která jsou ekonomicky výhodná sama o sobě.

Závěr

Prioritní osa 2 OPŽP je velkou a také zřejmě na dlouho poslední příležitostí pro obce, jak zrekonstruovat své veřejné budovy s finanční podporou až 90% vynaložených nákladů.

PODKLADY

[1] ČSN 73 0540-2:2011 Tepelná ochrana budov – část 2: Požadavky
[2] Vyhláška č. 213/2001 Sb. kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu
[3] Vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov
[4] Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření

 

Poskytnutí Vámi zadaných osobních údajů je dobrovolné. Vámi zadané osobní údaje budeme zpracovávat výlučně pro účely uzavření smlouvy o a poskytnutí objednané služby a pro zpřístupnění obsahu našich webových stránek a nabídky produktů a služeb naší společnosti a nebudeme je, s výjimkou zhotovitele Vaší zakázky, předávat žádným třetím osobám ani předávat mimo území EU. Správcem osobních údajů je společnost DEKPROJEKT s.r.o., IČ: 27642411, se sídlem: Tiskařská 10/257, 108 28 Praha 10, zpracování osobních údajů je prováděno pro účely přímého marketingu v souladu s článkem 6 odst. 1 písm. f) nařízení GDPR. Vaše Osobní údaje budou k tomuto účelu zpracovávány po dobu neurčitou, do vznesení námitky proti zpracování v souladu s čl. 21 odst. 3 nařízení GDPR. Jako subjekt údajů máte právo na přístup k osobním údajům, na jejich opravu nebo výmaz a právo vznést námitku proti zpracování. Pokud vznesete námitku proti zpracování, Vaše údaje nebudou pro účely přímého marketingu nadále zpracovávány a nebudou Vám zasílány další nabídky a pozvánky.

Image CAPTCHA
Ochrana proti spamu.

Informace o zpracování osobních údajů