Návrh spolehlivé hydroizolace v revizi ČSN P 73 0600 Hydroizolace staveb

2011
Ing. Luboš Káně

Během desetiletého užívání normy ČSN P 73 0600:2000 Hydroizolace staveb se ukázalo, že norma je velmi potřebná, zvláště pro projektanty. V článku jsou uvedeny záměry a průběh revize normy a představení pomůcky pro návrh a posouzení hydroizolací staveb, která bude tvořit přílohu této normy.

ZÁMĚRY REVIZE

Současné znění normy Hydroizolace staveb vydané pod číslem 73 0600 je platné od roku 2000. Norma byla vydána k ověření, proto nese označení ČSN P. Během desetiletého užívání se ukázalo, že norma je velmi potřebná, zvláště pro projektanty. Proto technická normalizační komise TNK 65 Izolace staveb rozhodla, že norma má být po nezbytné revizi součástí systému českých technických norem. Platné znění obsahuje mnoho kvalitních informací potřebných k návrhu hydroizolací staveb, některé z důležitých informací jsou ale v přílohách, kde jim čtenáři nevěnují potřebnou pozornost. Součástí revize má být úprava struktury normy a její doplnění tak, aby norma ještě více přispívala k prevenci nedostatků, které se v návrzích hydroizolací stále ještě vyskytují.

Jedním ze záměrů revize je zdůraznit, že pro ochranu stavby proti nežádoucímu působení vody, tedy hydroizolaci, obvykle nestačí pouze hydroizolační konstrukce. Hydroizolace je v názvosloví zavedeném normou chápána jako soubor hydroizolačních konstrukcí a opatření zajišťující požadovanou ochranu stavby před nežádoucím vnikáním nebo působením  namáhající vody nebo zabraňující nežádoucím únikům vody. Je třeba si uvědomit, že některá opatření je třeba realizovat již v prvopočátku přípravy investičního záměru. Například pro ochranu podzemních prostor a konstrukcí před vodou má mnohem větší efekt rozhodnutí investora o umístění suterénu nad hladinu podzemní vody než následné mnohaměsíční úsilí architekta, projektanta hydroizolace, statika a dodavatelů stavby a konstrukcí o eliminaci nežádoucího působení podzemní vody na stavbu. Také jedině v počátku přípravy stavby lze řešit polohu obvodu suterénu vůči hranicím pozemku tak, aby vznikl dostatečný prostor pro realizaci hydroizolačních a s nimi souvisejících konstrukcí. Investor by si měl najímat architekta, který bude na řešení ochrany stavby proti podzemní vodě, na řešení tvaru a odvodnění střech, na hydroizolačním řešení fasád, na ochraně stavby před provozní vodou a na propojení všech obalových konstrukcí od počátku spolupracovat se specialistou v oboru hydroizolační techniky.

Dalším záměrem revize normy je zvýšit povědomí o potřebě správného stanovení hydrofyzikálního namáhání. Stále se vyskytuje mnoho vad staveb způsobených nesprávným vyhodnocením hydrofyzikálního namáhání. Je třeba zpřehlednit definice jednotlivých druhů hydrofyzikáního namáhání přísným oddělením popisu zdroje vody od hodnocení tlakových účinků tohoto zdroje vody, časového hlediska a vydatnosti zdroje v případě výskytu poruchy hydroizolační konstrukce.

V neposlední řadě si autoři kladou za cíl podpořit uplatnění hledisek spolehlivosti při navrhování hydroizolací.

POMŮCKA PRO NÁVRH A POSOUZENÍ HYDROIZOLACÍ STAVEB

S vědomím, že nikdy nemůže postihnout všechny případy, vložili autoři do přílohy pomůcku pro návrh nebo posouzení hydroizolace stavby a pro výběr vhodných hydroizolačních konstrukcí a opatření do návrhu hydroizolace. Předpokládáme, že zkušený projektant hydroizolací pomůcku nikdy nepoužije. Projektantovi, který není specialistou na hydroizolace staveb, by ale mohla pomoci zorientovat se ve složité problematice návrhu hydroizolace. Pomůcka podporuje vnímání hydroizolace jako systému i uplatnění hledisek spolehlivosti. Pomůcka je členěna do několika tabulek, které odpovídají jednotlivým krokům návrhu. Struktura příloh ještě není pevně zakotvena, proto pro potřeby tohoto článku použijeme vlastní číslování.

Tab. 01 – Přehled hydrofyzikálních namáhání

V tab. 02 jsou uvedeny čtyři třídy požadavků na hydroizolaci podle druhu chráněných prostor. Při zatřídění je třeba vycházet nejen z druhu prostor, ale také, mimo jiné, z významu předmětů v nich umístěných. Například prostory, ve kterých jsou umístěny vzácné „veterány“ nejspíš nebudou posuzovány jen jako garáže.

Tab. 02 – Třídy hydroizolačních požadavků

V tab. 03 jsou popsány různé úrovně přístupnosti hydroizolačních konstrukcí. Přístupnost pro případnou budoucí opravu je jedno z hledisek pro volbu míry spolehlivosti konstrukce.

Tab. 03 – Přístupnost hydroizolačních konstrukcí

V tab. 04 jsou uvedeny běžné příklady obalových konstrukcí stavby nebo jejich hydroizolačních konstrukcí a jejich obvyklá přístupnost a obvyklé hydrofyzikální namáhání.

Tab. 04 – Obvyklé hydrofyzikální namáhání a přístupnost podle druhu konstrukce

Přístupnost je stanovena podle definic v tab. 03, hydrofyzikální namáhání podle kapitoly 5, kam bylo přesunuto z příloh. Přehled hydrofyzikálních namáhání je shrnut do tab. 01. V kapitole 5 je navíc přehled obvyklých zdrojů vody vyvolávajících jednotlivá hydrofyzikální namáhání. V tab. 05 a 06 jsou pro potřeby posouzení hydroizolace stanoveny třídy účinnosti a třídy spolehlivosti hydroizolačních konstrukcí. Ty jsou v tab. 07 přiřazeny k vybraným hydroizolačním konstrukcím. Pro potřeby tohoto článku je do tab. 07 vybráno jen několik hydroizolačních konstrukcí z výrazně obsáhlejšího výčtu v normě. Ani výčet v normě však nelze považovat za vyčerpávající. Každou novou konstrukci si ale běžný uživatel normy může srovnáním s již zařazenými konstrukcemi zařadit do třídy účinnosti a třídy spolehlivosti.

Tab. 05 – Třídy účinnosti stavebních konstrukcí

Tab. 06 – Třídy spolehlivosti stavebních konstrukcí

V tab. 08 jsou doporučeny třídy spolehlivosti hydroizolačních konstrukcí podle přístupnosti. Návrh hydroizolace jako souboru hydroizolačních konstrukcí a opatření by měl začínat od tab. 09, kde je pro jednotlivé části staveb k jednotlivým třídám požadavků doporučena kombinace hydroizolačních konstrukcí a opatření a ve většině případů je doporučena minimální třída hydroizolační účinnosti hydroizolačních konstrukcí. Podle přístupnosti se v tab. 08 stanoví potřebná třída spolehlivosti hydroizolačních konstrukcí. V tab. 07 se vyhledají hydroizolační konstrukce s odpovídající nebo lepší spolehlivostí a účinností. Samozřejmě je třeba zkontrolovat, které z nalezených hydroizolačních konstrukcí jsou vhodné pro dané použití.

Tab. 07 – Hodnocení (výňatek z tabulky v návrhu revize normy)

Tab. 08 – Doporučené minimální stupně spolehlivosti hydroizolačních konstrukcí podle jejich přístupnosti

Tab. 09 – Doporučené kombinace hydroizolačních konstrukcí a opatření podle stavebních konstrukcí a tříd chráněných prostor

V revidované normě se nově používá pojem hydroizolační konstrukce. Součástmi hydroizolační konstrukce jsou hydroizolační vrstvy, návaznosti na jiné konstrukce, řešení prostupů, prvky pro kontrolu těsnosti nebo pro utěsnění apod. Pro samotnou hydroizolační vrstvu lze obvykle stanovit třídu účinnosti a třídu spolehlivosti, pro vytvoření funkční hydroizolační konstrukce je ale často třeba kombinovat více hydroizolačních vrstev s dalšími prvky. Příkladem může být hydroizolační konstrukce na šikmé střeše. Hydroizolační vrstva skládaná z taškové krytiny obvykle sama nestačí pro zajištění potřebné účinnosti. Musí se do hydroizolační konstrukce kombinovat s doplňkovou hydroizolační vrstvou, kromě toho je nezbytné vyřešit návaznosti na jiné konstrukce, průniky střešních rovin, prostupy prvky větrání apod.

Pojem hydroizolace vyjadřuje komplexní úsilí projektanta v zajištění ochrany stavby proti určitému zdroji vody. Je to soubor hydroizolačních konstrukcí a opatření zajišťující požadovanou ochranu stavby před nežádoucím vnikáním nebo působením vody nebo zabraňující nežádoucím únikům vody.

PRŮBĚH REVIZE

Revize normy je ve fázi prvního návrhu. Všechny její části včetně pomůcky v přílohách budou ještě předmětem diskusí, škrtání a doplňování tak, aby výsledná podoba normy byla přijatelná pro co nejširší okruh jejích uživatelů a přispívala k co největší kvalitě návrhů hydroizolací staveb. K vysoké kvalitě normy chceme přispět i tímto článkem a navazujícími semináři Střechy, fasády, izolace. Předpokládáme, že rozšíření prvního návrhu mezi odborníky spolu s výkladem zpracovatelů revize přispěje ke shromáždění kvalitních podnětů a připomínek pro zdárné dokončení revize.

PŘÍKLAD APLIKACE HLEDISEK SPOLEHLIVOSTI V NÁVRHU HYDROIZOLACE STAVBY

Stavba: SKI AREÁL KOUTY

Investor: K3 SPORT s.r.o.

Generální projektant: A2 ARCHITEKTI s.r.o.

Projektant stavební části: GRAM s.r.o.

Projekt hydroizolačního povlaku: DEKPROJEKT s.r.o. – POD VEDENÍM ING. JANA MATIČKY VYPRACOVALI ZDENĚK ELEFANT A ING. PETR SCHINDLER.

Generální dodavatel: HORSTAV OLOMOUC s.r.o.

Dodavatel izolačního povlaku: SOPAT CZ s.r.o.

Novostavba sportovního centra byla umístěna do údolí horského potoka. Podzemní části stavby je třeba chránit nejen proti pronikání podzemní vody, ale také proti vztlaku vody. Vzhledem ke klimatickým podmínkám a osazení do terénu se počítá s velkým kolísáním hladiny podzemní vody. Návrhová hladina se proto uvažuje až v úrovni podlahy 1. NP. Suterén je jen pod částí stavby (obr. 01), takže i svislé obvodové konstrukce suterénu nebudou přístupné.

Obr. 01 – Řezy objektem, suterén je pouze pod části stavby

Vzhledem k tomu, že požadavky investora na kvalitu podzemních prostor jsou velmi náročné, bude vyžadována co nejvyšší spolehlivost hydroizolačních konstrukcí. Okrajové podmínky vedly ke kombinaci dvou hydroizolačních konstrukcí – vodonepropustné betonové konstrukce (bílé vany) a dvojité fóliové sektorované hydroizolační konstrukce. Obě konstrukce jsou pro kontrolu a opravy přístupné z interiéru, bílá vana přímo, dvojitá fóliová hydroizolační konstrukce prostřednictvím zabudovaných opatření – kontrolních a injektážních trubic napojených hadicemi do speciálních šachet v interiéru. Obě konstrukce jsou kdykoliv opravitelné, navíc těsnost dvojité fóliové hydroizolační konstrukce lze zkontrolovat již v průběhu výstavby bez zaplavení stavební jámy vodou.

Na realizaci je zajímavá ta skutečnost, že část fóliové hydroizolační konstrukce na stěnách suterénu je montována z rubové strany (ve výkopu), takže hydroizolační konstrukce obsahuje vakuově kontrolovaný etapový spoj (obr. 02 až 05) . Hadice od kontrolních a injektážních trubic byly v případě stěn ukončeny v šachtách zabudovaných do podlah nepodsklepené části budovy a nebo do terénu podél fasády. Na fotografii /03/ jsou patrné svazky hadic připravené k napojení do šachet, které budou budovány spolu s nepodsklepenou částí budovy.

Obr. 02 – Vakuově kontrolovaný etapový spoj 

Obr. 03 – Vakuově kontrolovaný etapový spoj

Obr. 04 – Opracování na stavbě

Obr. 05 – Vákuová zkouška

Další inspiraci poskytuje řešení dvojité fóliové hydroizolační konstrukce na anglických dvorcích, které jsou monoliticky propojené s betonovou konstrukcí suterénu, a v průběhu výstavby v otevřené jámě byly vykonzolovány ze suterénní konstrukce. Pro snazší montáž byla vytvořena „kopyta“ z bednění (obr. 06 a 07). V nich vytvořené části hydroizolační konstrukce byly jako prefabrikáty připevněny na anglické dvorky (obr. 08). U takto poměrně složitého řešení hydroizolačních konstrukcí vznikly velké nároky na způsob zobrazení některých částí konstrukcí v projektu. Svislé sektory fóliové konstrukce byly nakonec zobrazeny v axonometrii (obr. 09).

Obr. 06 – Kopyta z bednění

Obr. 07 – Detail

Obr. 08 – Anglické dvorky

Obr. 09 – Axonometrické zobrazení sektorů