Zobraz hlavičku ZNALECKÝ ÚSTAV, AKREDITOVANÁ ZKUŠEBNÍ LABORATOŘ, Projekty, posudky, dozory, výzkum, publikace, školení

Pražské stavební předpisy – odstupový úhel versus denní osvětlení

2019
Ing. Viktor Zwiener, Ph.D.

Aktuálně platné Pražské stavební předpisy ve formě Nařízení 10/2016 Sb. ve znění Nařízení 14/2018 Sb. (dále jako „PSP“) obsahují několik pravidel pro prostorovou a výškovou regulaci. Především se jedná o §25 až §27 a §29, kde jsou definované výškové hladiny a vzájemné odstupy s odkazem na regulační plán. V §28 je navíc definován tzv. „odstupový úhel“, kterému se budeme věnovat v tomto článku. Odstupový úhel je poměrně jednoduché pravidlo, které používají někteří architekti při koncepčním návrhu staveb pro stanovení prostorového vztahu k okolní zástavbě. Bohužel se někdy zcela opomíjí i další požadavky, které mají na výšku a odstup dominantní vliv. Jedním z nich jsou požadavky na denní osvětlení uvedené v §45 PSP. Ustanovení tohoto paragrafu odkazují na technické normy z oboru denního osvětlení ČSN 73 0580-1 a ČSN 73 0580-2.

Kdy je třeba splnit požadavky na odstupový úhel a denní osvětlení

Na obr. 1 je bloková zástavba s červeně vyznačenou prolukou. Jedná se o stabilizované území s definovanými stavebními čárami, kde lze výstavbu realizovat pouze v prolukách nebo ve formě nástaveb. Pro takové území platí v PSP určité výjimky: požadavky na ostupový úhel se neuplatňují a zastínění z hlediska denního osvětlení je třeba splnit pouze do míry, jaká odpovídá souvislé zástavbě. Na obr. 2 je nestabilizované území s červeně vyznačenou parcelou určenou k zastavění. Stavební čáry nejsou jednoznačně definovány. V takovém území je třeba splnit jak požadavky na odstupový úhel, tak také požadavky na denní osvětlení. A takovému území se budeme dále věnovat.

Stabilizované území (bloková zástavba) Nestabilizované území (solitérní zástavba)
Obr. 1 – Stabilizované území (bloková zástavba) Obr. 2 – Nestabilizované území (solitérní zástavba)

Požadavky na denní osvětlení

V §45 je k dennímu osvětlení uvedeno toto ustanovení:

V obytných místnostech a jednotkách dlouhodobého ubytování navrhovanou stavbou ovlivněných musí být splněna:
a) úroveň denního osvětlení podle normy uvedené v § 84
(pozn. autora jedná se o ČSN 73 0580-2), nebo
b) činitel denní osvětlenosti roviny zasklení okna podle normy uvedené v § 84
(pozn. autora jedná se o ČSN 73 0580-1).

Princip stanovení činitelů denní osvětlenosti je znázorněn na obr. 3. Činitel denní osvětlenosti na konkrétním místě v interiéru se stanoví podle vztahu:

D = Ei / Eh [%]

A činitel denní osvětlenosti roviny zasklení okna se stanoví podle vztahu:

Dw = Ew / Eh [%]

Výpočty se provádí za situace charakteristické pro zimní obdobní s malým množstvím denního světla, za předpokladu tmavého terénu a rovnoměrně zatažené oblohy CIE 1:3 (poměr jasů oblohy v horizontu a zenitu je 1:3). Minimální požadované hodnoty v interiéru jsou uvedeny na obr. 4 a minimální požadované hodnoty činitele denní osvětlenosti roviny zasklení okna jsou uvedeny v tab. 1.

Stanovení činitele denní osvětlenosti v interiéru a roviny zasklení okna

Eh osvětlenost od nestíněné rovnoměrně zatažené oblohy (v zimě) [lx]
Ei osvětlenost na srovnávací rovině [lx]
Ew osvětlenost v rovině zasklení okna [lx]
Ds oblohová složka denního osvětlením
De vnější odražená složka denního osvětlení
Di vnitřní odražená složka denního osvětlení
Obr. 3 – Stanovení činitele denní osvětlenosti v interiéru a roviny zasklení okna
 
Požadované činitele denní osvětlenosti v obytné místnosti
Obr. 4 – Požadované činitele denní osvětlenosti v obytné místnosti
 
Tab. 1 – Minimální hodnota činitele denní osvětlenosti roviny zasklení okna
Kat.1) Typ posuzovaného prostoru, charakter lokality Minimální hodnota činitele denní osvětlenosti v %
1 Prostory s vysokými nároky na denní osvětlení (denní místnosti zařízení pro předškolní výchovu, učebny škol apod.) 35
2 Běžné prostory s trvalým pobytem lidí 32
3 Prostory s trvalým pobytem lidí v souvislé řadové zástavbě v centrech měst 29
4 Prostory s trvalým pobytem lidí v mimořádně stísněných podmínkách historických center měst 24
1) O zařazení lokality do kategorie 3 nebo 4 rozhodují oprávněné instituce příslušné obce.

zdroj: ČSN 73 0580-1

Požadavky na odstupový úhel

Pro prokázání splnění požadavku na ostupový úhel lze použít Diagram odstupového úhlu, který je uveden v příloze 2 PSP. V PSP je k tomuto diagramu uvedeno (viz také obr. 5):

Odstupový úhel je splněn, pokud žádná překážka nezasahuje do volného prostoru, vymezeného nad vertikálním úhlem 45° a v půdorysné výseči (horizontálním úhlu) alespoň 45°, počítáno od kontrolního bodu v posuzovaném okně. Horizontální úhel se započítává nejméně 25° od fasády a nelze jej sčítat z částí. Za překážku se považuje budova nebo její část, opěrná nebo jiná zeď či okolní terén.

Ve 3D zobrazení si lze tento diagram představit jako obrácený kužel s vrcholem v kontrolním bodě a s úhlem boční strany 45° (obr. 6)

Použití odstupového úhlu

zdroj: Nařízení 10/2016 Sb.

Obr. 5 – Použití odstupového úhlu

odstupový úhel - 3D odstupový úhel - 3D

Obr. 6 – Odstupový úhel: 3D zobrazení

Příklad 1

A nyní si vše ukážeme na reálném příkladu. Na obr. 7 je červenou barvou vyznačen pozemek v širším centru Prahy, na kterém plánuje investor výstavbu bytového domu. Na obr. 8 je znázorněna přibližná představa investora o hmotě navrženého objektu. Architekt v prvním kroku posoudil splnění požadavku na odstupový úhel a zjistil, že jsou v sousedním zastiňovaném domě okna obytných místností, u kterých není odstupový úhel dodržen. Architekt proto dostal za úkol upravit hmotu objektu tak, aby byl odstupový úhel vyhovující. Nejjednodušším řešením v tomto případě bylo „ustoupit“ nejvyšší patro (obr. 9). Odstoupení bylo třeba provést po celé délce plánovaného objektu, protože odstupový úhel musí být dodržen také v ostatních oknech obytných místností zastiňovaného domu. S upravenou hmoto byl investor ještě spokojen a začalo se projektovat.

Pozemek určený k zastavění Pozemek určený k zastavění

Obr. 7 – Pozemek určený k zastavění

 

představa investora představa investora

Obr. 8 – Představa investora a posouzení odstupového úhlu (modrou úsečkou je vyznačena stínící hrana)

 

upravený projekt upravený projekt

Obr. 9 – Upravená hmota plánovaného objektu

Velice důležitý je okamžik, kdy do procesu návrhu budovy vstoupí světelný technik. Ten provedl posouzení okolní zástavby a zjistil, že v interiéru obytných místností ani v úrovni roviny zasklení oken (obr. 10) nejsou splněny požadované hodnoty. V našem případě je nezpochybnitelné, že musí být hodnoty větší nebo rovny 32,0% požadované pro kategorie 2 dle tab. 1. Proto architekt zadal světelnému technikovi, aby upravil hmotu objektu. Ten musel vedle „ustoupení“ nejvyššího patra také objekt celkově snížit. Upravená hmota je na obr. 11 a 12. Taková redukce už může mít výrazný vliv na rozhodování investora o realizaci záměru. Jak je z obrázků patrné, je odstupový úhel výrazně na straně nebezpečnosti. Na základě naších zkušeností lze proto konstatovat, že v drtivé většině případů jsou v nestabilizovaném území dominantní požadavky na denní osvětlení a jejich splněním je automaticky splněn i požadavek na odstupový úhel. V předchozí větě byl záměrně použit termín „v drtivé většině případů“, protože existuje případ, kdy tomu tak být nemusí a ten si ukážeme v následující části.

hmota objektu upravená architektemObr. 10 – Činitele denní osvětlenosti roviny zasklení oken (hmota objektu upravená architektem)

 

hmota objektu upravená světelným technikemObr. 11 – Činitele denní osvětlenosti roviny zasklení oken (hmota objektu upravená světelným technikem)

 

Upravená hmota plánovaného objektu světelným technikem Upravená hmota plánovaného objektu světelným technikem

Obr. 12 – Upravená hmota plánovaného objektu světelným technikem

Příklad 2

V širším centru Prahy na rozmezí starší vilové zástavby a panelových domů druhé poloviny 20. století probíhá postupná rekonstrukce a přestavba některých vil. Na obr. 13 je stávající stav a plánovaný záměr majitele jedné z vil. V tomto případě objednal projektant u světelného technika posouzení denního osvětlení. Světelný technik v prvním kroku posoudil činitele denní osvětlenosti roviny zasklení okna (obr. 14) a konstatoval pro kategorii 2 (tab. 1) nevyhovující stav. Projektant získal půdorys zastiňovaného domu, takže bylo možné posouzení obytné místnosti v interiéru a zde již byly hodnoty vyhovující (obr. 14). V tomto případě se příznivě projevil fakt, že má obytná místnost okna ve dvou stěnách. Požadavky PSP byly z hlediska denního osvětlení splněny.

 

a) stávající stav

stávající stav

 

b) záměr

záměr

Obr. 13 – Stávající stav a stav se záměrem

 

činitelé denní osvětlenostiObr. 14 – Nevyhovující činitele denní osvětlenosti roviny zasklení oken a vyhovující činitele denní osvětlenosti v obytné místnosti

Projektant vypracoval projektovou dokumentaci pro stupeň DÚR a odevzdal ji na stavební úřad. Úřad vydal vyjádření o nutnosti doložení splnění odstupového úhlu. Okno A dle obr. 14 je stíněno minimálně a odstupový úhel bude splněn. U okna B ale již splněn není (obr. 15). V příloze 2 PSP je uvedeno toto ustanovení:

Je-li v příslušné místnosti více než jedno okno, posuzuje se to, které je dle rozměrů rozhodující pro kontakt s okolím.

Vyhovující okno A je menší a má rozměry 0,9 x 1,6 m. Nevyhovující okno B je větší a má rozměry 1,8 x 16, m. Vyvstává tedy otázky, které z obou oken je rozhodující pro kontakt s okolím. Ve finále se objekt v uvedeném rozsahu nerealizoval.

upravená hmota upravená hmota

Obr. 15 – Upravená hmota plánovaného objektu světelným technikem

Pojďme si poslední příklad rozšířit o hypotetickou možnost, že by posuzovaná místnost nebyla obytná, ale pobytová, např. by v ní měl majitel zubní ordinaci. V tom případě není třeba odstupový úhel posoudit, protože dle §28 PSP (viz výše) se posuzují pouze okna obytných místností. Současně se neposuzuje denní osvětlení dle požadavků pro obytné místnosti, ale je třeba ho posoudit dle požadavků pro pobytové místnosti. V §45 PSP je pro tyto účely uvedeno následující ustanovení:

Všechny pobytové místnosti navrhované i pobytové místnosti ve stavbách navrhovanou stavbou ovlivněných musí mít podle svého druhu a potřeby zajištěno denní osvětlení stanovené právním předpisem, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (pozn. autora: Nařízení vlády 361/2007 Sb.), právním předpisem, kterým se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých (pozn. autora: Vyhláška č. 410/2005 Sb. ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb.), a musí splňovat hodnoty denního osvětlení určené podle normy uvedené v §84 (pozn. autora: ČSN 73 0580-1).

V Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. je požadováno, aby na pracovišti osvětleném denním osvětlením, na němž je vykonávána trvalá práce, byla dodržena minimální hodnota činitele denní osvětlenosti 1,5 %. Pro účely posouzení je tak třeba do místnosti nebo do funkčně vymezené části místnosti umístit síť výpočtových bodů. Porovnání vypočítaných hodnot ve stávajícím stavu a ve stavu se záměrem dle obr. 13b je na obr. 16. Modře je zakreslena izofota 1,5%, která vymezuje plochu využitelnou jako trvalé pracovní místo. Izofota je spojnice bodů se stejným činitelem denní osvětlenosti. Jak je z obrázku patrné, již ve stávajícím stavu by byla využitelná pouze část místnosti. To není nutně na závadu a ČSN 73 0580-1 to připouští. Ve stavu se záměrem dle obr. 13b ale dochází ke zhoršení v celé ploše a trvalé pracoviště už nemusí být v místnosti umístitelné. To odporuje výše uvedenému požadavku.

a) stávající stav

stávající stav

b) stav se záměrem

záměr

Obr. 16 – Porovnání vypočítaných hodnot ve stávajícím stavu a ve stavu se záměrem

Závěr

Jak uvedené příklady ukázaly, je odstupový úhel výrazně na straně nebezpečnosti a jeho splnění automaticky neznamená splnění požadavků na denní osvětlení. Požadavky na denní osvětlení jsou přísnější a jejich splněním je ve většině případů splněn i požadavek na odstupový úhel. Uvedené platí především v nestabilizovaném území se solitérní zástavbou. I tak lze ale doporučit odstupový úhel kontrolovat.

Podklady

[1] Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci

[2] Nařízení 11/2014 Sb. kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy)

[3] Nařízení 10/2016 Sb. kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy)

[4] Nařízení 14/2018 Sb. kterým se mění nařízení hlavního města Prahy č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy)

[5] ČSN 73 4301 Obytné budovy

[6] ČSN 73 0580-1 Denní osvětlení budov – Část 1: Základní požadavky

[7] ČSN 73 0580-2 Denní osvětlení budov – Část 2: Denní osvětlení obytných budov

 

 

Poskytnutí Vámi zadaných osobních údajů je dobrovolné. Vámi zadané osobní údaje budeme zpracovávat výlučně pro účely uzavření smlouvy o a poskytnutí objednané služby a pro zpřístupnění obsahu našich webových stránek a nabídky produktů a služeb naší společnosti a nebudeme je, s výjimkou zhotovitele Vaší zakázky, předávat žádným třetím osobám ani předávat mimo území EU. Správcem osobních údajů je společnost DEKPROJEKT s.r.o., IČ: 27642411, se sídlem: Tiskařská 10/257, 108 28 Praha 10, zpracování osobních údajů je prováděno pro účely přímého marketingu v souladu s článkem 6 odst. 1 písm. f) nařízení GDPR. Vaše Osobní údaje budou k tomuto účelu zpracovávány po dobu neurčitou, do vznesení námitky proti zpracování v souladu s čl. 21 odst. 3 nařízení GDPR. Jako subjekt údajů máte právo na přístup k osobním údajům, na jejich opravu nebo výmaz a právo vznést námitku proti zpracování. Pokud vznesete námitku proti zpracování, Vaše údaje nebudou pro účely přímého marketingu nadále zpracovávány a nebudou Vám zasílány další nabídky a pozvánky.

Image CAPTCHA
Ochrana proti spamu.

Informace o zpracování osobních údajů