Zobraz hlavičku ZNALECKÝ ÚSTAV, AKREDITOVANÁ ZKUŠEBNÍ LABORATOŘ, Projekty, posudky, dozory, výzkum, publikace, školení

Římsové žlaby

2011
Petr Littman

Architekti poměrně často ve svých návrzích využívají pro tvorbu vzhledu budovy římsový žlab. Toto konstrukční řešení jim umožňuje zvýraznit okraj střechy pravidelným vodorovným pásem. Jen některá materiálová řešení těchto žlabů však lze považovat za spolehlivá a doporučit k opakovanému použití.

Tradičně se pro provedení římsového žlabu používá klempířská konstrukce. Vzorové řešení římsového žlabu je graficky zpracováno ve všech verzích norem pro klempířské konstrukce od roku 1960. I v normě ČSN 73 3610:2008 je v příloze F uveden příklad řešení oplechování římsy se schématem římsového žlabu (obr. 01).

Příklad řešení římsového žlabu, jak je uveden v ČSN 73 3610:2008
Obr. 01 – Příklad řešení římsového žlabu, jak je uveden v ČSN 73 3610:2008 [1]

Detail žlabu v dokumentaci skutečného provedení objektů s plechovou krytinou

Obr. 02 – Detail žlabu v dokumentaci skutečného provedení objektů s plechovou krytinou

Použití plechového římsového žlabu přináší mnohá úskalí

Velmi často se používá pro odvodnění římsového žlabu žlabové hrdlo napojené na dno žlabu. Tím pádem odpadní potrubí, do kterého je žlabové hrdlo zasunuto, prochází konstrukcí římsy. Promrzlá konstrukce římsy v období, kdy dojde k oblevě, se ohřívá se zpožděním. Tak může snadno dojít k zamrznutí hrdla v době, kdy má odvádět větší množství vody z právě tajícího sněhu na střeše.

U nadstřešního žlabu využívají klempíři často nejnižší možnou hranici podélného sklonu, aby se podařilo celou konstrukci žlabu skrýt za čelní masku. Malý podélný sklon žlabu pak zvyšuje riziko stojící vody ve žlabu, především při tání sněhu nebo při zanesení nečistotami.

Stejně jako u jiných žlabů – střešních nebo podokapních si pak voda nalezne sebemenší netěsnost ve spoji, ale na rozdíl od podokapního žlabu tato voda proniká na konstrukce pod sebou. Musí ji zachytit oplechování římsy pod žlabem.

Současné trendy zajišťování potřebného tepelného odporu obvodových konstrukcí velmi často využívají vnější kontaktní zateplovací systémy. Pak je třeba zateplit i římsu. U starších i nových objektů může vzniknout komplikovaný konstrukční detail, především v souvislosti upevněním s klempířské konstrukce oplechování římsy. U dodatečně zateplovaných starších objektů vždy dojde ke změně vzhledu římsy, výrazně se zvýší její přední strana. Je-li na střeše skládaná krytina, v drtivé většině případů bude kombinována s doplňkovou hydroizolační vrstvou. Odvodnění této vrstvy bude vytvářet další komplikace v řešení konstrukčního detailu okraje střechy s římsovým žlabem.

Stejně jako u jiných oplechování (okenních parapetů, říms ve fasádě, korun atik) je třeba zajistit důslednou separaci plechu od silikátové konstrukce podkladu. Kontakt s konstrukcemi z betonu, malty i jiných staviv, jsou-li vlhké, je velkým korozním rizikem pro mnohé druhy plechů. 

Čelní maska římsového žlabu řešeného jako klempířská konstrukce bude vždy v některých směrech pohledu vykazovat určité nerovnosti povrchu způsobené zpracováním plechu a teplotní roztažností plechu.

Všechny klempířské konstrukce musí být navrženy a realizovány tak, aby byly vhodně eliminovány důsledky teplotní roztažnosti plechu. Rozdělují se na dilatační úseky. V případě žlabu musí být všechny spoje vodotěsné, včetně těch mezi dilatačními úseky. Vodotěsné spoje mezi klempířskými prvky jsou pájené, vodotěsný dilatační spoj lze vytvořit jedině připájením speciálního klempířského prvku s integrovanou pružnou vložkou.

Příklad 1: Ukázka problematické realizace římsového žlabu

Správné vyřešení celé sestavy konstrukcí souvisejících s římsovým žlabem vyžaduje komplexní pohled na problematiku stability, korozní odolnosti, těsnosti a teplotní roztažnosti klempířských konstrukcí. Je možné postupovat podle zásad uvedených v ČSN 73 3610:2008 nebo je nutné uplatnit zkušenost. Následující ukázka jedné nešťastné realizace, jejíž posouzení si zadal investor stavby v Atelieru DEK, to potvrzuje. Do objektů školy, na kterých byl římsový plechový žlab realizován, silně zatékalo. Zatékání bylo stejné v objektech s původní krytinou z plechových prvků i v objektu s novou taškovou krytinou. Vady byly dokumentovány na objektu s novou taškovou krytinou.

Celkový pohled na římsové žlaby na objektu s taškovou krytinou

Obr. 03 – Celkový pohled na římsové žlaby na objektu s taškovou krytinou
 
Rozsah zatékání
Obr. 04 – Rozsah zatékání

Provedení spoje klempířských prvků žlabu
Obr. 05 – Provedení spoje klempířských prvků žlabu
Prasklý pájený spoj
Obr. 06 – Prasklý pájený spoj
Dilatační spoj žlabu v rozvodí
Obr. 07 – Dilatační spoj žlabu v rozvodí
Přední maska žlabu, pohled na římsu
Obr. 08 – Přední maska žlabu, pohled na římsu
 

Žlab byl osazen bez žlabových háků na bednění přibité ke krokvím a na povrch konstrukce římsy. Osazení bez háků neumožnilo vytvořit dostatečný podélný spád. Klempířské prvky žlabu byly spojeny ve sklonité části plochy ležící na bednění drážkovým spojem, ve dně a přední straně žlabu jsou pájené. Drážkový spoj není vodotěsný, přitom je evidentní, že ve žlabu občas působí tlaková voda. Oplechování nad přední stranou římsy je spojeno nýtováním se žlabem. Sice je v rozvodí použit klempířský prvek s integrovanou pružnou vložkou, ale způsob připevnění a vzájemného spojení klempířských prvků vedou k praskání pájených spojů. Prostě to nemůže fungovat. No a ještě se podívejme na tvar žlabu a konstrukce římsy na obr. 01. Není on to nakonec zaatikový žlab, byť atika je hodně nízká? Ten ale normy doporučují neřešit klempířskou konstrukcí:
ČSN 73 3610:2008
Článek 13.9 Mezistřešní a zaatikové žlaby se nedoporučuje řešit klempířskou konstrukcí. Použití lemování z plechu k napojení povlakové hydroizolace na svislé konstrukce (stěny, obruby světlíků, obruby výlezů apod.) není vhodné.

ČSN 73 1901:2011:2011 (vydána po realizaci žlabu)
Článek 8.19.5 Zaatikové a mezistřešní žlaby se navrhují výjimečně. Tyto žlaby spolu s dostatečně velkou částí přilehlých střešních rovin mají být opatřeny povlakovou vodotěsnicí vrstvou.
POZNÁMKA: Rozsah ploch opatřených povlakovou vodotěsnicí vrstvou závisí na předpokládaném množství odváděné vody a na množství sněhu a ledu, který se může hromadit ve žlabu a jeho okolí.

Tvar žlabu a podkladní konstrukce římsy vyžadují absolutní těsnost žlabu. Není zde k dispozici pojistná funkce oplechování římsy s okapem vně římsy, které by vyvedlo vodu z případné poruchy spoje žlabu. Nové řešení nakonec vedlo k zakrytí římsy hydroizolačním povlakem z PVC-P fólie ukončeným na nově vytvořeném okapu a k osazení podokapního žlabu (obr. 09).

Princip nového řešení odvodnění střechy

Obr. 09 – Princip nového řešení odvodnění střechy

Příklad 2: Ukázka řešení římsového žlabu s povlakovou hydroizolační vrstvou z fólie PVC-P

Při realizaci střechy rodinného domu se skladbou TOPDEK (tepelná izolace je nad krokvemi) využívající desky DEKPIR TOP 022 jsme se podíleli na návrhu konstrukčního detailu okraje střechy.

Skladba TOPDEK

Obr. 10 – Skladba TOPDEK

Tvar žlabu byl vytvořen tesařskou konstrukcí z dřevěných desek. Rozsah ploch opatřených hydroizolačním povlakem byl volen s ohledem na zajištění dostatečné bezpečnosti střechy před přelitím vody přes vnitřní okraj izolované plochy v případě zahlcení nebo ucpání odtoku (obr. 11). Bylo nezbytné vyřešit kontakt parotěsnicí vrstvy plnící zároveň funkci pojistné hydroizolační vrstvy s fóliovou hydroizolační vrstvou žlabu. Použila se plechová lišta. Dřevěný profil tvořící okraj tepelněizolační vrstvy je osazen tak, aby pod ním mohla vytékat případná voda proniklá na parotěsnicí vrstvu. Plechovou lištou se zároveň ukončila doplňková hydroizolační vrstva z difúzně propustné fólie. Pro připevnění, tvarování i ukončení hydroizolační fólie ALKORPLAN byly využity profily z plechu s vrstvou PVC-P.
 

Detail napojeni parotěsnicí vrstvy z SBS modifikovaného asfaltového pásu Glastek 30 Sticker plus

Obr. 11 – Detail napojeni parotěsnicí vrstvy z SBS modifikovaného asfaltového pásu Glastek 30 Sticker plus

U takto provedeného žlabu nehrozí problémy s řešením těsnosti spojů a dilatace klempířských prvků jako u plechových konstrukcí žlabů. I takto provedený žlab ale bude vyžadovat pravidelné prohlídky a čištění, aby nedocházelo k zanášení žlabu a byl umožněn bezpečný odtok vody. Realizace římsového žlabu s hydroizolačním povlakem je velmi zdařilá. S naším podílem na návrhu řešení ji provedla firma IZOLMONT CZ s.r.o. pod vedením Petra Janíka.

Tesařská konstrukce okraje střechy
Obr. 12 – Tesařská konstrukce okraje střechy
Žlab s dokončeným povlakem z PVC-P fólie, dřevěný profil čela tepelněizolační vrstvy
Obr. 13 – Žlab s dokončeným povlakem z PVC-P fólie, dřevěný profil čela tepelněizolační vrstvy
Vyměření polohy střešního okna, poloha kontralatí, rozměření latí
Obr. 14 – Vyměření polohy střešního okna, poloha kontralatí, rozměření latí
Dokončená střecha – je patrný podíl okrajového detailu na celkovém vzhledu domu
Obr. 15 – Dokončená střecha – je patrný podíl okrajového detailu na celkovém vzhledu domu

Podklady

[1] ČSN 73 3610:2008 Navrhování klempířských konstrukcí
[2] ČSN 73 1901:2011 Navrhování střech – Základní ustanovení

 

Image CAPTCHA
Ochrana proti spamu.