Přetlumený divadelní sál – náprava prostorové akustiky

2017
Ing. Pavel Štajnrt

V rámci jedné z našich zakázek na prostorovou akustiku jsme se setkali s problematikou přetlumeného sálu novostavby divadla. Provozovatel si stěžoval na nedostatečnou slyšitelnost mluveného slova zejména v zadních řadách, špatnou znělost zvuků a mluveného slova a velmi problematické naladění zvukové aparatury divadla pro představení s reprodukovanou hudbou.

Zjednodušeně řečeno, sál (obr. 1) měl akustické parametry „multikina“ a jak konstatoval mistr zvuku divadla, „tón a hlas se sálem nenesou“. Odborně řečeno byla v sále doba dozvuku příliš krátká. Obklady stěn byly řešeny pomocí zvukově pohltivé těžké látky, za kterou se nacházela pro další zlepšení akustické pohltivosti minerální vata. Na stropě se nacházel akusticky pohltivý děrovaný podhled (obr. 2), nad kterým se nacházela akusticky tlumící textilie.

Obr. 1 – Divadlo v původním stavu (pohled z jeviště)

Obr. 2 – Divadlo v původním stavu (akustický pohled)

Sedadla v divadle byla polstrovaná, tudíž také akusticky pohltivá. Divadelní sál má navíc pro potřeby představení z hlediska šíření zvuku mimořádně nevhodný tvar, kdy se v jeho zadní části nachází nízká dutina s několika řady sedadel, kde nemůže dle obecných zásad prostorové akustiky docházet k vhodné distribuci zvuku z jeviště k posluchačům.

V první fázi práce na zakázce, jejímž výsledkem mělo být zlepšení akustických vlastností sálu, bylo změření doby dozvuku na několika místech v hledišti. Změřená doba dozvuku byla přibližně dvakrát nižší, než hodnota uváděná normou ČSN 73 0532, čímž se potvrdila oprávněnost stížností objednatele. Zatímco normou uváděná doba dozvuku pro 500 Hz se pohybuje pro prostory typu divadlo v rozmezí 0,85 až 1,25 s, naměřená skutečnost činila 0,6 s. Pokud bychom měli řešit sál plošnou úpravou pohltivosti povrchů, musela by se velká část pohltivých povrchů demontovat a nahradit povrchy hladkými, akusticky odrazivými. Náklady na rekonstrukci by byly velmi vysoké a zejména s ohledem na množství představení v divadle by se takový zásah neobešel bez přerušení jeho provozu. I z tohoto důvodu jsme se s provozovatelem dohodli na jednodušším řešení vzniklé situace a to tak, aby byl poměr vložených prostředků do akustických opatření s ohledem na výsledek a dobu prací co nejefektivnější.

V druhé, výpočtové, fázi byla vytipována místa na stěnách a stropu, kde by bylo vhodné s ohledem na šíření zvuku umístit akusticky odrazivé desky tak, aby byl zajištěn přenos zvuku z jeviště do zadních řad hlediště. V rámci stavebních prací byly sádrokartonové desky umístěny za část textilních obkladů stěn a to z důvodu snahy o zachování identického vzhledu sálu. Následné měření doby dozvuku bohužel neukázalo žádné znatelné změny a dle konstatování mistra zvuku nedošlo ke změnám ani pocitově.

Proto se přistoupilo k opatřením většího rozsahu, kdy byly k akusticky děrovaným pohledům zespodu v přibližně 30% plochy přikotveny hladké sádrokartonové desky a na stěnách byly ve střední části sálu realizovány hladké sádrokartonové povrchy. Jelikož je díky konceptu sálu umožněno demontovat hlediště a využívat sál pro koncerty různých žánrů, například i rockovou hudbu, kde je nízká doba dozvuku naopak žádoucí, dohodli jsme se s provozovatelem, že nové hladké stěnové panely budou demontovatelné a z rubové strany na nich bude zachována akustická textilie. Sál tak lze přizpůsobit povaze představení.

Obr. 3 – Divadlo po úpravě (akusticky odrazivé odnímatelné panely)

Obr. 4 – Divadlo po úpravě (nové akustické desky)

Po poslechu několika představení můžeme konstatovat, že rozdíl v kvalitě zejména elektronicky neozvučených divadelních představení byl díky těmto opatřením oproti předchozímu stavu znatelný. Mistr zvuku konstatoval významné zlepšení v možnostech elektronického ozvučení sálu.

Závěr

Autor původního návrhu provedl chybný výpočet, jehož důsledkem bylo akustické přetlumení sálu. Ačkoliv bylo z návrhu na první pohled zřejmé, že divadelní sál má parametry multikina, nikdo si toto neuvědomil a neupozornil na možné podezření, ačkoliv v divadle byl již alespoň jednou snad každý. Praxe provozu tento nedostatek rychle odhalila a vzniklá situace byla řešena návrhem specificky rozmístěných dodatečných zvukoodrazivých ploch, které pomáhají distribuovat zvuk z jeviště do zadní části hlediště. Akustický stav sálu se tak podařilo zlepšit za cenu menších nákladů a stavebních prací bez přerušení běžného provozu divadla.

PODKLADY

[1] ČSN 73 0532 Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků – Požadavky