
|
STŘECHA NÁRODNÍHO DIVADLA
Josef Kurka
|
Pozemek, na kterém budova Národního divadla stojí, má tvar nepravidelného lichoběžníka a je plně zastavěn. Ovlivňuje tedy tvar budovy a tedy i střechy. Severní strana zlaté korunky měří 12,6 m, východní strana měří 28 m, jižní strana měří 9,6 m a západní 31 m. Není zde jediný pravý úhel.
|
|

|
MĚŘENÍ TEPLOT OVLIVNĚNÝCH ODRAZEM SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ OD PROSKLENÝCH PLOCH V POLYSTYRENU NA STŘEŠE S POVLAKOVOU HYDROIZOLACÍ
Ing. Ondřej Žídek, Ing. Antonín Žák
|
Ing. Ondřej Židek, se ve své diplomové práci zabýval zjišťováním skutečných teplot ve hmotě tepelného izolantu a zjišťováním stavu izolantu při těchto teplotách. Zároveň se s pomocí programu DesignBuilder zabýval dynamickou simulací vlivu slunečního záření na konstrukci shodnou s experimentálním modelem.
|
|

|
REALIZACE OBKLADŮ Z PŘÍRODNÍHO KAMENE WALLSTONE
Jiří Kubát
|
V poslední době si v záměrech architektů získaly velkou oblibu plochy fasád tvořené přírodním kamenem zpracovaným do malých formátů různých tvarů a různé míry pravidelnosti. Takto obložené fasády mohou vyvolávat dojem stěn vyzděných z kamenů. Společnost DEKSTONE přírodní kámen s.r.o. tyto obklady dodává pod obchodní značkou Wallstone.
|
|

|
UPLATNĚNÍ ZÁSAD SMĚRNICE ČHIS 01 V NÁVRHU HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY
Ing. Petr Hofman
|
Je povzbudivé sledovat, jak se stále více uplatňují hlediska spolehlivosti v úvahách projektantů, především v navrhování ochrany podzemních částí staveb před nežádoucím působením vody. Nemalou zásluhu na tom má i směrnice ČHIS 01 a osvěta v této problematice, které Česká hydroizolační společnost ČSSI mezi projektanty, členy ČKAIT, věnovala v minulých letech velké úsilí.
|
|

|
HYDROIZOLAČNÍ PROBLÉMY SPOJENÉ S CHYBNÝM ZALOŽENÍM PŘÍSTAVBY
Ing. Luboš Káně
|
Zajímavou, leč dost drahou zkušenost získal jeden stavebník rodinného domu v obci blízko Prahy. Koupil si starší domek ve svahu, u kterého byla připravena základová deska pro zamýšlené rozšíření domu. Na okraji desky ke svahu stála v době koupě domu betonová opěrná zeď. Nový majitel využil základy pro novou přístavbu. Stalo se ale, že jeho představy o dispozici a půdorysných rozměrech přístavby se lišily od představ původního majitele.
|
|

|
SKLADBOU TOPDEK LZE DODATEČNĚ ZTUŽIT STARÝ KROV
Ing. Jakub Lukavec
|
Změna ve využívání půdních prostor si vyžádá změnu skladby střešních plášťů, čímž dojde k zásadnímu přitížení nosné konstrukce krovu, ke snížení možnosti odtávání sněhové vrstvy, ale především vede k potřebě ztužení celé konstrukce. Dříve tolerované deformace prvků krovu by se u skladeb nad obytným prostorem projevily prasklinami a trhlinami, mimo jiné v kontaktu střechy s navazujícími konstrukcemi.
|
|

|
NOVÁ KRYTINA STŘECHY ŘEŠENÁ JAKO POVLAK Z EPDM FÓLIE
Ing. Michal Matoušek
|
Dvouplášťová sedlová střecha školní budovy v Ostravě sklonu cca 8 ° se skládanou krytinou z plechových šablon na plnoplošném dřevěném bednění se dostala do stavu vyžadujícího obnovu hydroizolační funkce. Ostravský konzultační technik Atelieru DEK zdokumentoval realizaci nové krytiny řešené jako povlak z EPDM fólie.
|
|

|
SANACE SPODNÍ STAVBY RODINNÉHO DOMU VE VELMI SVAŽITÉM TERÉNU
Radek Urbánek, DiS.
|
Zadní část 1. nadzemního podlaží v celé výšce přiléhá k terénu. V přilehlém svahu je klenutý sklípek. Částečně zasahuje až do skalního masivu, jeho klenba je ale shora zasypaná. Suterénní obvodová konstrukce rodinného domu je tvořena zdivem z dutých keramických bloků a sklep je klenutý z plných pálených cihel. V interiéru domu i ve sklípku docházelo k vlhkostním poruchám zejména u paty obvodového zdiva.
|
|

|
VYUŽITÍ VÝSLEDKŮ ZKOUŠEK ÚNOSNOSTI SYSTÉMU KOTVENÍ HYDROIZOLAČNÍHO POVLAKU V NÁVRHU SKLADBY
Ing. Rober Kokta
|
Mechanicky kotvené hydroizolační povlaky se velmi často používají na střechách rozlehlých objektů skladovacích a výrobních hal nebo obchodních center. Zvláště na těchto rozlehlých objektech, kde je navíc obvykle veliký tlak na cenu, se vyplatí zabývat se optimalizací počtu navržených kotevních prvků.
|
|

|
VNITŘNÍ ZATEPLENÍ
Ing. Tomáš Kupsa
|
Umístění tepelné izolace na vnitřní stranu obvodové konstrukce vede ke zvýšenému riziku kondenzace uvnitř konstrukce. Tepelná izolace má zpravidla nižší difuzní odpor než ostatní stavební konstrukce. Vodní pára tedy může skrze tepelnou izolaci snadno proniknout difuzí ke stavební konstrukci s vyšším difuzním odporem, kde je zároveň díky účinku tepelné izolace poměrně nízká teplota a vodní pára tedy může zkondenzovat. |
|